Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Americký výrobce čipů Intel zhruba o dva roky odložil výstavbu továren na čipy v německém Magdeburku a v polské Vratislavi. Firma se potýká se ztrátami a snižuje náklady. Na východě Německa, kde je vyšší nezaměstnanost, mělo díky Intelu vzniknout asi tři tisíce pracovních míst a Magdeburk se měl vedle Drážďan stát centrem čipového odvětví.
Pro Němce je rozhodnutí Intelu nepříjemné, protože do průmyslové zóny, kde měla továrna vzniknout, už hodně investovali, píše polský deník Gazeta Wyborcza.
Největší světový výrobce počítačových čipů plánoval postavit ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko původně dvě továrny na výrobu čipů, slavnostní položení základního kamene bylo naplánováno na letošní rok. Firma investici odhadovala přibližně na 30 miliard eur (755 miliard Kč). Německá vláda loni přislíbila projekt podpořit částkou 9,9 miliardy eur, zelenou od Evropské komise (EK) ale ještě nedostala.
Rozhodnutí v ponělí oznámil šéf Intelu Pat Gelsinger. Německý kancléř Olaf Scholz dnes zdůraznil, že Intel sice plán na stavbu továrny v Magdeburku odložil, ale stále s ním počítá. "Rozhodnutí odložit projekt v Německu o dva roky je rozhodnutím, které zahrnuje i záměr držet se ho,“ řekl Scholz. "Je pro nás důležité, abychom v tomto velmi nestálém podnikání v polovodičovém sektoru využili příležitosti a pomohli zajistit, že v Německu přesto dojde k dalšímu rozšíření už tak hlubokých kapacit," dodal.
Německý ministr financí Christian Lindner vzápětí na síti X vznesl požadavek, aby se nevyužité prostředky použily na sanování miliardové díry v německém státním rozpočtu. "Cokoli jiného by nebyla odpovědná politika,“ napsal. Dočasnému využití miliard určených na státní podporu Intelu pro překlenutí mezer ve státním rozpočtu je podle agentury DPA nakloněn i Scholz.
Podle německého ministra hospodářství Roberta Habecka se na strategii vlády nic nemění. "Koneckonců strategie není zaměřena na jednu společnost, ale na to, abychom měli ekonomickou jistotu, abychom měli v tomto kritickém průmyslovém odvětví určitou úroveň odbornosti i v Evropě a nebyli stoprocentně závislí na trzích jihovýchodní Asie," řekl Habeck.
S Gelsingerem telefonicky hovořil sasko-anhaltský ministerský předseda Reiner Haseloff. Místní ministr hospodářství Sven Schulze s projektem stále počítá. "Společnost Intel je i nadále odhodlána projekt realizovat, i když se zpožděním. To je pro nás všechny důležitá zpráva,“ řekl agentuře DPA.
Gelsinger ještě před několika měsíci prohlašoval, že v Magdeburku se budou používat nejmodernější výrobní postupy, kterými chce Intel dohnat své úspěšnější konkurenty. Společnost se však potýká s finančními problémy, a proto byla nucena někde škrtat. Rozhodla se upřednostnit domácí trh. Gelsinger potvrdil investice v amerických státech Ohio, Arizona, Oregon a Nové Mexiko.
Zároveň také oznámil, že Intel dá na dva roky k ledu plány na výstavbu továrnu v Polsku. Do projektu ve Vratislavi plánoval investovat 4,6 miliardy dolarů (104 miliard Kč). Mělo jít o největší investici v Polsku za desítky let, která by vytvořila 2000 pracovních míst. Evropská komise už Varšavě schválila i státní podporu za 7,4 miliardy zlotých (43,5 miliardy Kč).
Na rozhodnutí americké firmy reagovala i polská vláda. "Ministerstvo pro digitalizaci bere na vědomí globální plány společnosti Intel a zároveň ujišťuje, že je otevřeno intenzivní podpoře dalších investic do polovodičů v Polsku v následujících měsících. Zkušenosti a práce vykonané ve spolupráci s Evropskou komisí umožňují hladkou realizaci takových projektů v budoucnu," sdělilo ministerstvo.
Intel už letos odložil práce na novém výzkumném a vývojovém centru ve Francii. Zmrazil také projekt továrny v Itálii.
Gelsinger podle agentury Reuters v pondělí napsal zaměstnancům, že Intel získal jako zákazníka firmu Amazon Web Services (AWS), což je cloudová divize americké internetové společnosti Amazon. Budou společně investovat do vlastních návrhů čipů v rámci několikaleté dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Akcie Intelu po skončení pondělního obchodování na zprávu o chystaných změnách zareagovaly růstem zhruba o osm procent.
