Další náhrada za ruský plyn? Česká firma vyvinula reaktor, který vyrábí energii z odpadu

Jde o revoluční technologii „dva v jednom“. Reaktor jednak dokáže ekologicky likvidovat širokou škálu odpadu včetně toho nebezpečného například ze zdravotnických zařízení. A jednak slouží jako zdroj cenné energie, který má ambice alespoň částečně nahradit ruský plyn. Reaktor navíc neprodukuje žádný další odpad ani emise, pouze sklovitou strusku, která se může využít například ve stavebnictví nebo při stavbě dopravní infrastruktury.

„Reaktory na plazmové zplyňování testujeme ve vědecko-technickém parku Dubá u České Lípy již od roku 2010, jejich vývoj jsme započali ještě o několik let dříve. Po tak dlouhé době testování a snahy vytrvat na vytčené cestě je opravdu skvělý pocit vidět konečně reálný produkt, který můžeme s hrdostí uvést na trh,“ řekl Grischa Kahlen, zakladatel Millenium Technologies.

Jde o čtvrtou generaci reaktoru, předchozí tři byly prototypy, které sloužily k vyladění technologie. Zařízení dokáže zpracovat 500 kilogramů odpadu za hodinu, ale společnost se chce postupně dostat až na tři tuny.

Přestavba uhelných elektráren na sodíkové reaktory? Odvážný projekt podporují Buffett i Gates

Putinova válka mění energetickou mapu světa a Západ obnovuje zájem o jádro. V USA nyní zkoumají možnosti, jak uhelné elektrárny předělat na jaderné bloky chlazené sodíkem.

Putinova válka mění energetickou mapu světa a Západ obnovuje zájem o jádro. V USA nyní zkoumají možnosti, jak uhelné elektrárny předělat na jaderné bloky chlazené sodíkem.

Cena za pořízení samotného reaktoru R4 se pohybuje mezi 80 a 250 miliony korun (podle typu zpracovávaného odpadu a následného využití), přičemž návratnost investice se pohybuje od tří do šesti let.

Společnosti už se přihlásili první zájemci o reaktor. Je mezi nimi i velký chemický podnik, s nímž Millenium Technologies dokončuje smlouvu. „Zájem projevila například i teplárna v České Lípě, s níž již delší dobu jednáme. Další zájemce máme například mezi provozovateli autovrakovišť a průmyslových podniků,“ konstatoval Kahlen. 

Pomocí plazmového zplyňování je možné využít energii jakéhokoli odpadu. Poradí si například s těžko zpracovatelnými díly z autovraků, nerecyklovatelnými plasty, lopatkami z větrných turbín vyrobených ze sklolaminátu.

Vstupní surovina je uvnitř reaktoru vystavena teplotě 1100 až 1400 stupňů Celsia a přímému kontaktu s výronem plazmatu o teplotě 3000 až 5000 stupňů. Tím dochází k rozkladu organických sloučenin, a vzniká tak syntézní plyn a sklovitá struska. 

Termojaderná fúze je už sto let stará, elektřinu začne vyrábět nejdřív za třicet let

Po roce 1945 nastal věk termojaderného optimismu a Západ i Východ věřily, že fúzní reaktor je otázkou několika let. Pokud všechno dobře půjde, mohly by se tyto sny začít plnit po roce 2050.

Po roce 1945 nastal věk termojaderného optimismu a Západ i Východ věřily, že fúzní reaktor je otázkou několika let. Pokud všechno dobře půjde, mohly by se tyto sny začít plnit po roce 2050.

Millenium Technologies chce technologii nadále rozvíjet, spolupracuje s několika dalšími firmami ze specializovaných oborů i s akademickými pracovišti, a to nejen v České republice, ale také v zahraničí.

„Plazmové zplyňování, konkrétně reaktor R4, najde uplatnění v provozech, kde ostatní technologie na zpracování odpadu nestačí. „Vedle efektivního zpracování materiálu může být aktuálně velkým přínosem zejména pro teplárny, které tak mohou nahradit fosilní paliva a snížit náklady na vstupní surovinu,“ dodal Grischa Kahlen.

Sen o čisté energii z fúzních reaktorů může zabít nedostatek paliva

Termojaderná fúze by se jednou mohla stát nevyčerpatelným zdrojem energie. Jenže chybí palivo. Tritia je na světě jen 25 kilogramů a může dojít ještě před spuštěním první skutečné fúzní elektrárny

Termojaderná fúze by se jednou mohla stát nevyčerpatelným zdrojem energie. Jenže chybí palivo. Tritia je na světě jen 25 kilogramů a může dojít ještě před spuštěním první skutečné fúzní elektrárny