Saúdská Arábie, která pohádkově zbohatla na exportu ropy, začíná ustupovat od modelu výstavby předražených projektů a začíná více počítat.
Saúdská Arábie, která pohádkově zbohatla na exportu ropy, začíná ustupovat od modelu výstavby předražených projektů a začíná více počítat.
Český státní dluh dosáhl na konci třetího čtvrtletí rekordních 3,334 bilionu korun, od začátku roku se zvýšil o 223,1 miliardy korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 306 460 korun. Míra zadlužení na konci třetího čtvrtletí byla 42,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od začátku roku se zvýšila o 1,5 procentního bodu.
Český státní dluh dosáhl na konci třetího čtvrtletí rekordních 3,334 bilionu korun, od začátku roku se zvýšil o 223,1 miliardy korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 306 460 korun. Míra zadlužení na konci třetího čtvrtletí byla 42,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od začátku roku se zvýšila o 1,5 procentního bodu.
Holandský výrobce čipů ASML omylem zveřejnil nepříznivou prognózu a burzy po celém světě klesly. Škodu o den později napravil tchajwanský konkurent TSMC.
Holandský výrobce čipů ASML omylem zveřejnil nepříznivou prognózu a burzy po celém světě klesly. Škodu o den později napravil tchajwanský konkurent TSMC.
ČEZ jako první zveřejnil dopad chystané regulace ziskovosti obnovitelných zdrojů. V nejhorší variantě se jedná o 270 milionů korun ročně.
Je to citlivá informace, o niž se nechtějí investoři do obnovitelných zdrojů energie podělit. Nebo alespoň ne do chvíle, než parlament schválí definitivní podobu zákona o podporovaných zdrojích energie – včetně otázky řešení překompenzace. Jako první mlčení prolomil ČEZ, který dopad plánovaného vládního zásahu na výkupní ceny zelené elektřiny vyčíslil na maximálně 270 milionů korun ročně.
Informace se objevila v pololetní zprávě, kterou vydal investiční fond ČEZ OZ. Právě v něm jsou soustředěny aktivity Skupiny ČEZ v oboru obnovitelných zdrojů na českém území – tedy solární, větrné a malé vodní elektrárny. Konkrétní dopad bude záviset na povolené výši vnitřního výnosového procenta (IRR). Nejvyšší dopad, tedy zmíněných 270 milionů za rok, nastane v případě, že projde vládou navržený limit ziskovosti pro solární elektrárny ve výši 6,3 procenta.
Dopad novely zákona z dílny ministerstva průmyslu a obchodu bude pro fond ČEZ OZ nepříjemný, ale nikoli likvidační. V loňském roce fond za zelenou elektřinu utržil 1,99 miliardy korun a vykázal čistý zisk 902 milionů korun (1,15 miliardy před zdaněním). I v nejhorším scénáři by zpřísněná státní regulace ukousla necelou čtvrtinu zisku před zdaněním.
Naopak jiní podnikatelé v oboru fotovoltaiky považují vládní návrh za likvidační. „Když se ukáže, že průměrné IRR je například 8,3 procenta, a povolená hranice bude 6,3 procenta, stát sníží výkupní tarif zhruba o 50 procent,“ vypočítává předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.
Reálně tak hrozí, že stát pro zbývající období let 2022 až 2030 srazí výkupní cenu a zelené bonusy pro solární elektrárny na polovinu současného stavu. Vedle redukce zisku tím podle podnikatelů v oboru ohrozí splácení bankovních úvěrů. Někteří z investorů, jako například spoluvlastník skupiny Photon Energy Georg Hotar, již dávají najevo, že se v tom případě budou se státem soudit. A jak dokazuje kauza arbitráže stát versus Natland, šanci na úspěch solárníci mají.
Stále je otázkou, v jaké podobě vládní návrh projde Poslaneckou sněmovnou. Poslanci oslovení na konci června týdeníkem Hrot dávali najevo, že se jim návrh nelíbí. Námitky mají dokonce i zástupci vládního hnutí ANO. Ani ti nechápou, proč má ziskovost v případě fotovoltaiky činit 6,3 procenta, zatímco bioplynové stanice mají ve vládním návrhu přisouzeno 10,6 procenta.
