Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Covid vedl k domácímu násilí

Snížení příjmu, psychické týrání a fyzické násilí. Právě těmto problémům ve zvýšené míře čelily ženy v Evropské unii během pandemie covidu-19

Covid vedl k domácímu násilí
ilustrační foto | Shutterstock.com

Vyplynulo to z výzkumu, který si k příležitosti Mezinárodního dne žen nechala zpracovat Evropská komise. Více než tři čtvrtiny žen v EU se domnívají, že pandemie vedla v jejich zemi k nárůstu fyzického a emocionálního násilí na ženách.

Téměř dvě pětiny uvádějí, že epidemie měla negativní dopad na jejich příjmy. Omezení spojená s pandemií výrazně dopadají také na duševní zdraví žen. Respondentky to pozorovaly zejména v souvislosti s omezeními volného pohybu a se zákazem vycházení.

„Jsou to opět ženy, které byly nejvíce zasaženy. Tentokrát pandemií covidu-19. Zasáhla je doslova, psychicky i finančně,“ komentovala výsledky předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Ta slíbila, že se europoslanci zasadí o změnu. Konkrétní však nebyla.