Covid-19 tu s námi brzy bude dva roky, a přesto stále přesně nevíme, jak, kdy a kde původně netopýří virus SARS-CoV-2 na člověka přeskočil. Web věhlasného vědeckého časopisu Nature navíc nyní informoval o mimořádně zajímavé – ovšem zatím předběžné a nerecenzované – analýze, která se objevila na diskusním fóru virological.org. Z ní plyne, že virus na lidi ze zvířete zřejmě přeskočil (minimálně) dvakrát.
Pokud by to byla pravda, dalo by se s velkou mírou jistoty tvrdit, že virus SARS-CoV-2 neunikl z laboratoře Wuchanského virologického institutu, ale k lidem se dostal spíš díky přímému kontaktu člověka s divokými zvířaty – například na trhu. Je totiž poměrně nepravděpodobné, že by z laboratoře mohly uniknout dva různé kmeny viru.
Věřme nevěřme
Autoři analýzy se zaměřili na nejstarší odebrané vzorky viru SARS-CoV-2, respektive na jejich genomy, které jsou uloženy v globální databázi GISAID. Celkem jde o 1716 genomů, které byly „osekvenovány“ do 28. února loňského roku. Tyto vzorky z přelomu let 2019 a 2020 patří ke dvěma kmenům viru. Ke kmeni B, který dominantně převládl ve světě, přičemž mezi vzorky jsou lidé, kteří chodili na trh Chua-nan (Huanan) ve Wu-chanu. A ke kmeni A, který se v počátcích pandemie šířil v Číně a který má vazby na jiný trh ve Wu-chanu.
Ačkoli není úplně jasné, který z obou kmenů byl původní, virologové v minulosti identifikovali několik virových genomů, které vypadaly jako přechodný typ, a měli za to, že se jeden vyvinul z druhého. Právě tyto přechodné genomy – šlo celkem o 38 vzorků – autoři analýzy podrobně prozkoumali a došli k závěru, že nejspíš nikdy reálně neexistovaly a jsou podle nich dílem laboratorních nebo počítačových chyb. „Čím více jsme pátrali, tím víc to vypadalo, že možná nemůžeme věřit žádnému z ‚přechodných‘ genomů,“ řekl Nature jeden z autorů, evoluční biolog Michael Worobey z Arizonské univerzity v Tucsonu.
Argumentaci použitou v analýze lze velmi zjednodušeně popsat následujícím způsobem. Oba kmeny od sebe zásadně odlišují dvě místa genomu, v případě přechodných vzorků se však od sebe liší jen jedním. Kromě toho se ale „osekvenované“ viry od sebe liší i dalšími mutacemi a autoři tvrdí, že tyto vedlejší mutace lze jednoznačně přiřadit buď ke kmeni A, nebo ke kmeni B. Jinak řečeno, z 1716 zkoumaných genomů jich podle jejich názoru není 38 přechodných, ale z nějakého důvodu vadných – mohlo například dojít ke kontaminaci při odběru, popřípadě si chybný údaj mohl domyslet software. Podle autorů analýzy jsou takové chyby poměrně běžné. Hned několik výzkumníků, kteří vzorky sekvenovali, ovšem Nature řeklo, že je nepravděpodobné, aby se chyby objevily zrovna v oněch dvou klíčových oblastech genomu, které kmeny A a B od sebe odlišují.
Analýza je to nepochybně zajímavá a dost možná i pravdivá. Pokud se ale bude Čína i nadále chovat jako Sovětský svaz po výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu a neuvolní záznamy o počátcích epidemie ve Wu-chanu, nelze s jistotou tvrdit vůbec nic.
