Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Inflační tlaky v české ekonomice jsou a zůstanou nadále silné, i bez ohledu na ceny energií. A to je práce pro ČNB.
Čerstvé zprávy o růstu cen jako by dávaly za pravdu holubičímu obratu v měnové politice ČNB po výměně guvernéra a většiny bankovní rady. Z meziročního vzestupu spotřebitelské inflace v červenci ve výši 17,5 procenta to navzdory očekávání dalšího postupu k dvaceti procentům spadlo na 17,2 procenta a už podruhé zpomalil i meziměsíční růst cen. Nicméně jedna vlaštovka jaro nedělá.
Pokles inflace je zcela dominantně způsoben poklesem cen ropy na světových trzích a jeho promítnutím do cen u našich pump. Jednak je fakt, že ceny zdaleka neklesly tam, kde byly v dobách srovnatelných cen ropy, ale jsou o dvacet a více procent výše.
A zadruhé jde přesně o faktor, který není ovlivněn domácími sazbami, protože o tom, kolik nyní stojí ropa, rozhoduje mnohem více čínská chřipka a od ní odvíjené zpomalení čínské ekonomiky než cokoli jiného.
Domácí inflační tlaky stále trvají. Potvrzují to třeba potraviny, u nichž by se dalo čekat, že narazí na snižující se poptávku, ale čísla to zatím nesignalizují.
A je k tomu bezpochyby důvodů dost. Nezaměstnanost je pořád extrémně nízká a její poslední vzestup je fakticky symbolický. A mzdy stále rostou. Sice pomaleji než ceny, ale pořád dost rychle na to, aby vzbuzovaly obavy, že budou cenovou hladinu tlačit nahoru i nadále.
Navíc trochu zaškodila vláda, když vyslala trhům zcela nežádoucí signál desetiprocentním zvýšením mezd zaměstnancům pod služebním zákonem.
Inflační očekávání tak zůstávají vysoká, přestože všichni vidí, že bude hůře a ke zpomalení nejprve světové a hned potom i české ekonomiky dojde.
S tím patrně dozní i růst cen energií a jejich vliv na celkovou inflaci za několik měsíců nejspíš vyhasne. To ale vůbec neznamená, že zhasne i ten plamínek, co nám spaluje úspory. Ten totiž záleží na tom, zda jsou úrokové sazby nastavené dostatečně vysoko. Protože jinak nám tu zůstane stagflace – s pořád dvouciferným růstem cen a ekonomikou v recesi.
Takže než to, tak je lepší ty sazby trochu přestřelit. Cena peněz u nás stále není tím, co by zřetelně zpomalovalo investice a celou ekonomiku.
