Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Proč nehubnete? Tukové buňky si „pamatují“ obezitu a vracejí se k ní, zjistili vědci

„Je možné, že neschopnost udržet si váhu není pouze otázkou vůle, ale je způsobena buněčnou pamětí,“ zaznívá od odborníků.

„Je možné, že neschopnost udržet si váhu není pouze otázkou vůle, ale je způsobena buněčnou pamětí,“ zaznívá od odborníků.

Celý článek
0

Kreml: Sankce na Gazprombank jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Celý článek
0

Co s tím?

Byl čtenář už někdy ráno na ulici? Nechci čtenáře urazit, vím, že čtenář je nóbl a nemá zapotřebí, aby vstával před devátou – no ale, náhoda! A když tedy náhoda ho vyvedla někdy z domu dřív, zajisté že sobě při známém svém bystrozraku povšimnul, že na ulici jsou nejen lidé, nýbrž i věci, jichž tu jindy nevídáme… A také auta, spousta aut a všechna stojí. Ráno určitě; vždyť takto drahý čtenář strávil poskakováním v kolonách jen za loňský rok 51 hodin, více než dva celé dny. A pokud by se snad drahý čtenář rozhodl vlakem jet, nic si nepomůže, neboť zpoždění všech vlaků v zemi počítá se na roky.

Snad mi drahý čtenář odpustí tu výpůjčku ze snad nejslavnějšího fejetonu všech dob, Kam s ním Jana Nerudy. Při čtení tohoto vydání Hrotu jsem si na něj nevyhnutelně vzpomněl. V hlavním tématu čísla se totiž věnujeme velmi podobným věcem, které ve svých textech tepal už Neruda: co všechno v naší zemi nefunguje, jaká je to mnohdy frustrace, byť jsou třeba ty nešvary naprosto banální, a proč je – ne za roky, ale za desítky let – nikdo neumí nebo nechce vyřešit.

Aby bylo úplně jasno, my v Hrotu víme, že se na poměry současného světa a vlastně i Evropy v současném Česku žije velmi dobře. Máme svobodu, víceméně fungující právní stát, relativní blahobyt a za současnou vládní garnituru se nemusíme ani moc stydět. Podprahově sice vnímáme blízkost války a rostoucí životní náklady, ale pořád to není beznaděj a deprese, pořád máme slušné vyhlídky, že se to zase zhoupne a bude líp, opravdu.

A teď to – čau lidi – fakt nemyslíme babišovsky populisticky. Takže ne, nejsme kverulanti ani hnidopiši, jenom chceme připomenout, že tady je spousta věcí, které nám zbytečně otravují život, a přitom by nemuselo být tak těžké je přinejmenším zlepšit. Neříkejte, že vás neštvou kolony, zpoždění vlaků, nesmyslné vysedávání v čekárnách nebo absurdní úřední kolečka… Nás ano, a proto jim věnujeme téma tohoto čísla a proto zkoumáme, jestli tyto problémy někdo řeší, případně jak by se řešit daly. Ale abychom ukázali, že nevidíme tak černě, v některém z dalších čísel to zkusíme obráceně – co všechno v Česku funguje a na co jsme hrdí. Také toho bude dost.

Letně oddechový tentokrát není ani hlavní rozhovor čísla. Ovšem způsob, jakým přední světový odborník na imunoterapii Lorenzo Galluzzi mluví o léčbě nádorů, je fascinující, nesmírně poučný a, věřte nevěřte, mezi řádky prosvítá naděje. Učíme se s rakovinou bojovat, zlepšujeme se v tom, rok od roku má víc a víc lidí větší šanci se s ní úspěšně vypořádat.

Nežijeme ve vzduchoprázdnu, nemůžeme, a hlavně nechceme ignorovat aktuální dění kolem ruského plynu a plíživě se vracející covid. Ani to není úplně veselé čtení, ale nemůžeme před ním strčit hlavu do písku a po dočtení vám rozhodně nezůstane v puse pachuť beznaděje.

Pokud byste toho těžkého čtení přece jen měli dost a zatoužili po zvířátku na konec, vyrazte s námi na výlet po brdských rybnících. Anebo se ponořte do historie a sledujte mimořádné životní eskapády miliardáře, amatérského archeologa a bigamisty Heinricha Schliemanna, předobrazu Indiany Jonese a objevitele starověké Tróji.

Protože jak napsal Neruda: To je ta celá historie, tak jak se stala a jak ji povídám. Je pěkná a časová; jsem s ní spokojen, končím.