Volvo couvá od zásuvky. Automobilka zahazuje plány na plně elektrickou budoucnost

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

Celý článek
0

Mladí lidé nevěří ve vlastní bydlení. „Nezadlužíme se na celý život“

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Celý článek
0

Raiffeisenbank se ocitla ve zlaté ruské pasti

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Celý článek
0

Co nedělat pro lidi. Česko doplácí na Babišovo rekordní utrácení

Andrej Babiš vyrazil na výlet do Polska, aby ukázal, kde pro ty lidi něco dělají, zatímco Fialův kabinet prý nechává obyvatelstvo napospas. Peníze ale nejsou i kvůli němu.

Co nedělat pro lidi. Česko doplácí na Babišovo rekordní utrácení
Andrej Babiš (ANO) | foto LADISLAV KŘIVAN / MAFRA / Profimedia

Co ta vláda dělá pro lidi? Oblíbená otázka hospodských diskusí o politice je celkem pochopitelně nyní otázkou, s níž tváří v tvář prudkému zdražování energií a pohonných hmot i potravin operuje opozice. Andrej Babiš vyrazil na výlet do Polska, aby ukázal, kde pro ty lidi něco dělají, zatímco Fialův kabinet prý nechává obyvatelstvo napospas.

Snížení cen benzinu a nafty či administrativní zastropování některých cen vypadají jako citelná úleva pro ty lidi, jimiž se politici tak rádi ohánějí. Fakt, že co lidé ušetří na pumpě, pak zaplatí na jiných daních v průběhu času, se moc neřeší. Prostě když je zle, je třeba si půjčit a splatit to, až bude lépe. Umí to hlavně socialisté a konzervativní vlády v Polsku i v Maďarsku dělají socialistickou hospodářskou politiku dlouhodobě. Je to jistě legitimní, byť ne moudré.

Zrovna Poláci a Maďaři to ale nedělají úplně špatně, na rozdíl právě od Andreje Babiše. Během covidu sice své země také pěkně zadlužovali a celkový dluh mají už tradičně větší než my, ale v případě strukturální složky dluhu tomu už tak není, a především už na podzim připravili střednědobou konsolidaci veřejných rozpočtů, která směřovala k zastavení zadlužování, a v Maďarsku dokonce k poklesu dluhu.

Česko si ale naplánovalo pokračování rekordního utrácení, které nemá v Evropě obdoby, což vyvolává silné obavy. Věnuje se tomu například studie Národní rozpočtové rady. Takže upřímně, Babiš toho udělal za svých vlád pro lidi tolik, že když nyní potřebují skutečně pomoci, nejsou na to peníze, protože ty zadlužovací budou třeba na mnoha jiných frontách a veřejné finance je nutné udržet pod kontrolou, jelikož po válce nepřijde potopa. Doufejme.

To samozřejmě neznamená, že vláda k nějakým administrativním zásahům do cen nakonec pod silným sociálním tlakem nepřistoupí. Nicméně základem by mělo být řešit příčiny, a nikoli mírnit důsledky. Příčinou vysokých cen energií je dlouhodobá energetická politika EU, založená na vědomém záměru zdražování energií, protože se jednak více vyplatí soláry a větrníky a zadruhé bude brzdit spotřeba. A obojí přispěje k plnění bájného cíle snížení emisí. Tvorby této politiky se Andrej Babiš také zúčastnil a patřičně ji při hlasováních odmával.

Válka na Ukrajině a jasná potřeba dramaticky omezit dovoz ruského plynu jednoznačně vedou k tomu, že k provozu evropské ekonomiky je nutné někde získat náhradní zdroje. Těmi jsou dovoz z jiných zemí, byť dražší, ale především limitovaný dopravními cestami a terminály na zkapalněný plyn, a pak uhlí, kterého se sice také z Ruska vozí hodně (mimochodem, bez ruského uhlí se polská ekonomika obejde stejně špatně jako německá a naše bez ruského plynu), ale pořád ho máme doma pod zemí. Všichni to vědí, ale národní programy odchodu od uhlí, emisní povolenky, pravidla taxonomie podpořená bankovní ESG blokující financování uhelných technologií a další brzdy stále platí a všichni se tváří, že se vlastně nic nemění.

Prodloužit provoz nebo zvednout výkon uhelné elektrárny ale nelze otočením nějakého knoflíku volume a reakční doba je velmi dlouhá. Až ta energie příští zimu prostě nebude, budou každému ty zastropované ceny a daňové úlevy na draka.