Čínský bankéř: naše ekonomika je na tom lépe, než si Západ myslí
Ačkoli ekonomové soudí, že Čína má před sebou další rok hospodářských potíží, její vyhlídky jsou mnohem lepší. Tvrdí to aspoň v časopise Project Syndicate bývalý poradce Čínské lidové banky Ju Jung-ting.
ilustrační foto | Shutterstock.com
Čína by mohla stále být na dobré cestě splnit svůj letošní cíl pětiprocentního růstu HDP, napsal na konci ledna bývalý čínský centrální bankéř Ju Jung-ting pro časopis Project Syndicate. Aby se tak však skutečně stalo, musí čínská vláda spustit – a dobře využít – fiskální pobídky, které má k dispozici.
Peking již přijal opatření, která ukazují na jeho ochotu rozšířit ekonomické stimuly. Jedním z nich byla například loňská emise vládních dluhopisů v hodnotě 137 miliard dolarů. Nedávno zase vláda snížila kapitálové požadavky na banky, aby posílila jejich likviditu o 140 miliard dolarů, cituje Juův text server Business Insider.
Zdroje jsou
Juův výhled se liší od převažujícího tónu méně optimistických prognóz. Jednou z nich je předpověď Mezinárodního měnového fondu, který předpokládá růst o pouhých 4,6 procenta. Z jeho textu plyne, že ho neznepokojuje ani vysoký místní dluh ani nestabilní sektor nemovitostí. Podle Jua jsou tyto problémy zvládnutelné.
„Čínská vláda má k dispozici finanční zdroje, které jsou zapotřebí, aby se k těmto problémům mohla postavit čelem,“ napsal. „Zavedení expanzivní fiskální a měnové politiky a pokračování smysluplných reforem by Čínu přivedlo do dobré pozice, která by jí v roce 2024 umožnila zvrátit deset let trvající zpomalení ekonomiky a udržet silný růst i pro další léta.“
V roce 2023 se čínská domácí spotřeba podílela na expanzi HDP z více než 82 procent. Protože však tato dynamika pravděpodobně nevydrží (a vzhledem k tomu, že růst čistého čínského vývozu klesá již dnes), bude muset Peking zvýšit investice do infrastruktury o více než 10 procent.
Z tohoto důvodu může pomoci, že se čínská ekonomika potýká s dvojí deflací, napsal Ju. Znamená to, že index spotřebitelských i výrobních cen se pohybuje v záporných hodnotách. Peking tedy může poskytnout ekonomice značné fiskální stimuly bez obav z roztočení nežádoucí inflační spirály.
Efektivní a kvalitní
Čína by proto podle něj měla stanovit inflační cíl ve výši tří až čtyř procent a umožnit centrální bance uvolnění měnové politiky. Centrální banka by také mohla nakupovat státní dluhopisy na volném trhu, pokud na financování investic do infrastruktury nebudou stačit dluhopisy vydané dříve.
„Aby bylo jasno, investice do infrastruktury bývají nerentabilní a nevytvářejí významné peněžní toky, a proto by tyto investice měly být financovány přímo z vládních rozpočtů,“ uvedl Ju. „Aby však Čína uspokojila své potřeby v oblasti infrastruktury, musejí politici investovat do efektivních a kvalitních projektů.“
Podle někdejšího centrálního bankéře čínská infrastruktura stále v kritických odvětvích zaostává. Některé její prvky dokonce pokulhávají i za rozvojovými ekonomikami. Patří k nim oblasti jako zdravotnictví, školství či doprava. To prý sice znamená horší startovní pozici, ale zároveň možnost utratit peníze smysluplně.
Jestli to za direktivního přísně politického vedení země bude proveditelné, je jiná věc.
