Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Čína slaví. A co bude dál?

Střední třída je zatím „potichu“, ale pokud by stát nedokázal naplňovat její očekávání, mohou mít komunisté na krku velký problém

Čína slaví. A co bude dál?
ilustrační foto | Profimedia.cz

Čína 1. července pompézně oslavila sté výročí založení komunistické strany. I když historicky doložený vznik připadá až na 23. července, pár týdnů nic nemění na faktu, že jde o zdaleka nejpočetnější politickou formaci na světě, která drží moc od roku 1949. Na Čínu za vlády komunistů se lze dívat velmi odlišnými pohledy a toto opravdu není oslavný článek o tom, jak se vedoucí úloha strany osvědčila; dočtěte až do konce.

Fascinující křivka

Měřeno čistě ekonomickými dějinami jde o pozoruhodný projekt. Když to vezmeme velkým obloukem, je Čína sice z hlediska své váhy ve světové ekonomice možná o deset procentních bodů níže než na svém historickém maximu (30 procent), tedy někdy v první půli 15. století za dynastie Ming, v éře velkých námořních výprav admirála Čeng Chea, ale pohled na její růstovou křivku od konce 70. let minulého století je fascinující.

Stačí zmínit fakt, že když před pár týdny došlo kvůli covidu-19 k ochromení chodu důležitého, ale nikoli největšího čínského námořního kontejnerového terminálu v Jen-tchienu v deltě jihočínské Perlové řeky (největší na světě je Šanghaj), vyvolalo to řetězec problémů v mezinárodním obchodu srovnatelný s nedávným zablokováním Suezského průplavu.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit