Čína svůj vlajkový program novodobé hedvábné stezky (Belt and Road Initiative) po ekonomickém útlumu způsobeném pandemií covidu-19 opět stupňuje, zejména na africkém kontinentu.

I když sami čínští komunisté tuto iniciativu prezidenta Si Ťin-pchinga z roku 2013 prezentují jako pomoc chudým africkým národům, kterým půjčují peníze na budování moderní infrastruktury, jedná se stále více o ovládnutí těžby a vývozu nerostných surovin, které čínská ekonomika potřebuje ke své expanzi.

Analýza agentury Reuters dokládá, že v minulém roce rostly investice říše středu na africkém kontinentu o 117 procent ve srovnání s rokem 2022, byly ale silně zaměřeny na těžbu nerostů, ropy a zemního plynu. Naopak čínské státní půjčky, které před rokem 2020 pomáhaly financovat stavbu nových silnic nebo železnic v afrických zemích, klesají na nejnižší úroveň za poslední dvě dekády.

Výsledkem je, že se ekonomický přístup největší asijské ekonomiky blíží tradiční hospodářské politice evropských koloniálních velmocí z 19. století, které dominuje vývoz africkýho nerostného bohatství, ze kterého mají místní ekonomiky jen minimální prospěch. „Je to něco, co prováděla Británie na konci 19. století,“ uvedl Eric Olander, zakladatel webu a podcastu China-Global South Project.

Pochopitelně oficiální místa v Pekingu tuto nálepku odmítají. Čínské ministerstvo zahraničí se brání tvrzením, že africké státy mají svobodné právo si vybrat, s kým budou obchodovat. Peking opakuje, že pomáhá africký kontinent modernizovat.

Před propuknutím covidu-19 čínské firmy skutečně stavěly v afrických zemích přístavy, vodní elektrárny a železnice. Mnoho projektů ale skončilo kvůli své ekonomické neudržitelnosti a nerentabilitě.

Africké vlády se v mnoha případech zadlužily u čínských státních bank za nevýhodných podmínek. Pandemie čínské chřipky, která se začala šířit z města Wu-chan na konci roku 2019, další půjčky prakticky zastavila.

Asijská země se nyní snaží spíše převzít majetkové podíly v předchozích projektech a sama provozovat infrastrukturu, kterou pomáhala vybudovat. Čínští analytici tvrdí, že tento přístup zaručí projektům ekonomické přežití.

Jedním z příkladů je provozování dálnice Nairobi Expressway za 668 milionů dolarů v Keni. Spravuje ji čínská státní korporace China Road and Bridge Corporation (CRBC), která patří mezi největší stavební firmy světa.

Washingtonský ekonomický think-tank American Enterprise Institute uvedl, že loni čínské firmy investovaly v afrických zemích 11 miliard dolarů, nejvíce od roku 2005, ale téměř osm miliard dolarů směřovalo na projekty těžby nerostných surovin, jako je těžba mědi v Botswaně, nebo doly na kobalt a lithium v Namibii, Zambii a Zimbabwe.

Čínské firmy také slíbily investovat až sedm miliard dolarů v Demokratické republice Kongo, která ovládá značné světové zásoby mědi a kobaltu.