Jako první stát z velkých ekonomik by mohla mít vlastní digitální měnu Čína. Od května elektronický jüan testuje ve čtyřech městech. Podle čínských státních médií se jedná o odpověď na „nefungující“ globální finanční systém, který je údajně manipulován zejména Spojenými státy a centrální bankou Fed. 

V čínském deníku China Daily zazněl názor, že Spojené státy nemají právo obviňovat Čínu z rozšíření koronaviru a následného ekonomického propadu. Naopak by ostatní státy měly žalovat USA kvůli škodám, jež vznikly v důsledku globální finanční krize po roce 2008, protože největší ekonomika světa neměla řádný dohled nad finančními trhy a umožnila obchodovat s toxickými finančními produkty, jež vedly k hypoteční a následně finanční krizi.

I z tohoto důvodu chce nejsilnější asijská ekonomika zavést digitální měnu, jež se označuje také e-RMB, protože nebude závislá na vývoji kurzu dolaru. Navíc pokud by došlo k americkým sankcím, lépe by je mohla obcházet. Prezident Donald Trump například uvažuje, že zakáže federálním penzijním fondům investovat do čínských akcií. 

S podobným cílem vznikla v roce 2018 státní digitální měna petro ve Venezuele. Ta ale fakticky nefunguje, protože neměla u investorů úspěch.

Čínské PR

Odborník na kryptoměny Aleš Janda je k čínskému projektu skeptický. „Státní kryptoměna je protimluv. Kryptoměna je technologie, která umožňuje vytvořit peníze bez centrální autority, výměnou za některé nevýhody, zejména mizernou škálovatelnost. Státní kryptoměna by měla veškeré nevýhody kryptoměn, ale přitom by neměla ani tu jedinou výhodu – nezávislost na centrálním bodě. Čína si tak patrně jen dělá PR na módní vlně, technicky to nedává smysl,“ uvedl pro týdeník Hrot. Spouštění digitální měny nebude mít podle Jandy žádný vliv na vnímání současných kryptoměn. 

Čínská centrální banka o zavedení další měny hovoří delší dobu, v posledních měsících zintenzivnila přípravu na spuštění vlastní digitální měny (nazývá se také anglickou zkratkou CBDC - Central Bank Digital Currency). Od začátku května se má elektronickým jüanem platit v mnohamilionových metropolích, jako je Šen-čen, Su-čou, Čcheng-tu, nebo v nově budovaném městě jižně od Pekingu Xiong'anu. Případně v lokalitách, kde se mají konat zimní olympijské hry v roce 2022. Část státních zaměstnanců už by mělo dostávat výplatu v této digitální měně. 

Zvýšení dohledu nad finančními toky

Zuzana Stuchlíková, jež vede na Vysoké škole ekonomické Centrum asijských studií (CAS) a pracuje na Katedře světové ekonomiky, upozornila na to, že zavádění elektronické měny je součástí trendu přechodu k bezhotovostní ekonomice v Číně. 

„Hotovost je používána pro platby stále méně, a to i na běžných tržištích, včetně velmi malých plateb. Zavádění oficiální digitální měny je v souladu s tímto trendem. Centralizovaná digitální měna mimo jiné umožní čínské vládě ještě více sledovat a regulovat pohyb peněz v ekonomice, což lze vnímat pozitivně (CBDC může být nástrojem pro omezení daňových úniků nebo praní špinavých peněz v ČLR) i negativně (CBDC jako nástroj pro kontrolu nad výdaji domácností i investicemi podniků),“ vysvětlila. 

E-jüan i v McDonald's

Deník The Guardian napsal, že by nové státní elektronické platidlo, jež by fungovalo pomocí mobilní aplikace, mohly přijímat i globální řetězce, jež působí na území pevninské Číny – McDonald's a Starbucks. Což jsou paradoxně značky, jež zosobňují úspěch amerického byznysu. Řetězec kaváren nicméně účast na pilotním projektu odmítl. 

Na stejném principu v nejlidnatější zemi světa už funguje soukromá Alipay od firmy Ant Financial firmy Alibaba nebo peněženka WeChat Pay společnosti Tencent. 

Koronavirus vývoj uspíšil

Docent pekingské univerzity Sü Jüan v čínské televizi CCTV prohlásil, že se čínská centrální banka k projektu vrací, protože během šíření koronaviru začala ztrácet přehled nad finančními toky v zemi, které nebyly prováděny elektronicky. Výzkumný ústav pro digitální měny, jenž spadá pod pekingskou centrální banku, už v polovině dubna oznámil, že vývoj systému je prakticky hotov. 

Digitální jüany mají být především alternativou k americkým dolarům a měnovému systému, který je na dolar navázán. Mají být odolné vůči „politicky motivované manipulaci“, slibují si od zavedení čínské komunistické úřady.

Čína se stane první velkou ekonomikou, jejíž centrální banka zavede digitální měnu. Odborník na kryptoměny ze společnosti Altlift Jakub Jedlinský, jenž také přednáší na VŠE, zdůraznil, že Čína rétoriku o finanční nezávislosti na dolaru nevolí prvně. „ Již nejméně deset let v podobném kontextu skloňuje místo digitálních měn zlato. V rozhodnutí experimentovat se státní kryptoměnou není sama, je však možná nejdále,“ uvedl. 

I když lze považovat vytváření alternativních měnových nástrojů za pozitivní jev, neznamená to, že konkrétní měna bude kvalitní.

„K decentralizovaným kryptoměnám mají vládní pokusy obvykle daleko. Spíše v nich lze spatřovat snahu států získat pod kontrolu emisi peněz, převzít ji od komerčních bank. To bezesporu platí o digitální měně Dinéro electrónico v Ekvádoru, méně už patrně právě v Číně, kde je vyšší propojenost komerčních bank a People's Bank of China. Jako příklad nesmyslně navržené státní digitální měny lze uvést Petro, relativně novou měnu ve Venezuele, po které není skutečná poptávka a vláda se její používání pokouší vynucovat,“ vysvětlil Jedlinský.

Je potřeba dodat, že vlastní digitální měnu založenou na technologii blockchain připravují i tradiční tržní ekonomiky v Evropě. Uvažuje o tom například Švýcarsko nebo Švédsko. 

Rovněž nová předsedkyně Evropské centrální banky Christine Lagardeová zmínila digitální měnu eurocoin, jež má být navázána na euro. Měna by měla mimo jiné konkurovat projektu libra sociální sítě Facebook, kterou politici Francie a Německa kritizují.