Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Kdyby se internet smrskl jen na sociální sítě, dětem a dospívajícím by to příliš nevadilo. Tráví tam totiž drtivou většinu svého virtuálního života. Podle Karla Strachoty, odborníka ze vzdělávacího programu Jeden svět na školách, platí jednoduchá poučka: děti by měly trávit v prostředí sociálních sítí času co nejméně.
Nejčastější aktivitou žáků a studentů na internetu je procházení sociálních sítí. Bezkonkurenčně. Denně nebo minimálně jednou týdně na nich tráví čas 87 procent středoškoláků a 88 procent základoškoláků. Nejčastěji používanými sociálními sítěmi jsou Instagram (79 procent středoškoláků a 75 procent základoškoláků), YouTube (60 procent středoškoláků a 62 procent základoškoláků) a TikTok (50 procent středoškoláků a 62 procent základoškoláků). Jen dvě procenta žáků a studentů nejsou uživateli žádné ze sociálních sítí a nekonzumují jejich obsah. Data přinesl rozsáhlý průzkum společnosti Focus pro vzdělávací program Jeden svět na školách.
Podle ředitele vzdělávacího programu Karla Strachoty s sebou sociální sítě nesou nejen spoustu pozitiv, ale bohužel i rizik. Čím dál více se hovoří o negativních jevech, jako je kyberšikana či šíření dezinformací s cílem manipulovat děti a mladé lidi, nebo o příliš velkém vlivu takzvaných influencerů. Lidí, kteří velmi často v ničem úctyhodném nevynikají, ale u dětí se těší velké přízni.
„Do prostředí internetu vstupují již úplně malé děti. Toto prostředí se pro ně od útlého věku stává automaticky součástí světa, ve kterém teprve dělají první kroky. Po mobilním telefonu malé děti sahají se stejnou přirozeností jako po plyšové hračce, přičemž internet představuje pro děti a náctileté především sociální sítě a snahou jejich tvůrců je udržet lidi online co nejdéle. Prostředí sociálních sítí je tedy ze své podstaty vlastně návykové. Zároveň mluvíme o prostředí s problematickými rysy a značnými riziky pro uživatele. Děti by měly trávit v prostředí sociálních sítí času co nejméně,“ říká Strachota ve velkém rozhovoru pro týdeník Hrot.
Již citovaný průzkum přinesl i další závažná zjištění. Problematická je například míra informací, které o sobě děti a dospívající poskytují. Nejčastěji zveřejňovaným osobním údajem je mezi dotazovanými celé jméno a příjmení. Svou pravou identitu bez užití anonymizované formy (například přezdívky) zveřejní 60 procent středoškoláků. Žáci základních škol jsou o něco málo zdrženlivější, celé jméno jich zveřejní 47 procent. Uživatelé sociální sítě spolu zpravidla mohou komunikovat prostřednictvím přímých zpráv v rámci sítě. Některé děti však jdou ještě dál a rovnou zveřejní své osobní telefonní číslo. Takto rizikově se chová třináct procent středoškoláků a dvanáct procent základoškoláků. Varovné je množství dětí, které zveřejní adresu bydliště. Činí tak tři procenta středoškoláků a jedno procento základoškoláků. Dvě procenta mladých sdílí fotografie intimní povahy.
Podle Strachoty je v oblasti prevence potřeba spolupráce státních institucí, učitelů a rodičů. Vyčítat dětem, že tráví příliš času na sítích, však nechce. „Je pokrytecké vyčítat nejmladší generaci, že tráví příliš času na sociálních sítích, které na ni nachystal svět dospělých. Výsledky našeho posledního výzkumu ukazují, že většina mladých lidí si uvědomuje problematičnost prostředí, ve kterém tráví tolik času a z něhož ve velkém čerpají informace, přičemž jiné zdroje nevyhledávají. I proto, že médiím obecně nedůvěřují. Což lze interpretovat i jako projev určité bezradnosti, přiznání: Jsme chyceni v síti. Můžeme to číst i jako vzkaz: Dělejte s tím něco,“ míní Strachota.
Nejefektivnější ochranou před negativními jevy sociálních sítí je podle Strachoty kvalitní mediální vzdělávání. „Tedy posilování schopnosti kriticky myslet, analyzovat, rozlišovat. Zároveň je třeba přimět k odpovědnosti velké technologické korporace, které sociální sítě provozují. Koncentrují ohromnou moc, přitom jsou netransparentní, nemají demokratickou legitimitu, nikdo je nevolil. Dlouhodobě se zříkají zodpovědnosti za obsah, který šíří. To by se mělo změnit. I pro sociální sítě je nutné stanovit pravidla, tak jako existovala pro „stará média“. Regulace internetu má mnoho odpůrců, kteří argumentují tím, že dojde k omezení úplně svobodného prostředí. Ale copak je něco svobodné samo od sebe? Svoboda přece není danost, musíme o ni pečovat. Pravidla nejsou výrazem nesvobody,“ uzavírá téma odborník.
