Podle nové zprávy o zdravotním stavu populace vydané americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) přibližně čtyři procenta dospělých Američanů ve věku 65 let a starších v telefonickém průzkumu uvedlo, že jim byla diagnostikována demence. Tento podíl pak rostl s věkem. U osob starších 85 let byla nemoc diagnostikována už ve třinácti procentech případů.

Počet lidí s diagnostikovanou demencí v USA roste, naštěstí ale ne nijak dramaticky. „Odhady diagnóz demence byly obecně podobné v letech 2019 až 2022. Nepředpokládáme, že by se tato míra měla výrazně měnit z roku na rok,“ řekla Ellen Kramarow, hlavní autorka zprávy, pro agenturu Reuters.

Zpravodajská agentura v souvislosti s novými daty zdůrazňuje, že zpráva o počtu diagnostikovaných demencí přichází takřka současně s tím, jak jsou na americký trh schvalovány nové léky proti demencím a zdravotnická zařízení do své praxe zařazují nové léčebné postupy.

Zpomalit rozvoj demence v prvních fázích nemoci má například lék Leqembi od farmaceutických firem Biogen a Eisai. Zatímco USA, Japonsko a Čína již medikament schválily, Evropská léková agentura (EMA), jejíž stanovisko je klíčové pro země Evropské unie, v březnu rozhodnutí odložila.

Zelenou v USA má již v následujících týdnech dostat rovněž lék Donanemab od Eli Lilly. Ani tento inovativní prostředek zatím EMA neposoudila, a tak se k němu občané USA dostanou dříve než pacienti z EU.

V obou případech nové léky pouze zpomalí postup choroby, žádný prášek na definitivní vyléčení bohužel stále nebyl objeven. Ačkoli se výzkum v této oblasti neustále posouvá vpřed. Vědci používají nové biomarkery pro včasnou diagnostiku, studují genetické faktory, které mohou ovlivnit riziko demence, a zkoumají nové terapeutické přístupy, včetně imunoterapie a genové terapie.

Najít lék je však těžké. Demence totiž není jediné onemocnění, ale spíše skupina symptomů způsobených různými podmínkami. Například Alzheimerova choroba je nejběžnější formou demence, ale existují i další typy jako vaskulární demence, demence s Lewyho tělísky a frontotemporální demence. Každý typ má různé příčiny.

V Česku trpí nějakou formou demence podle České alzheimerovské společnosti přes 180 tisíc Čechů. Počty pacientů přitom postupně rostou. Podle odhadů by v roce 2026 mohl v souvislosti s kvalitnější diagnostikou i stárnutím populace počet lidí s demencí překročit 300 tisíc.

Jak odborná zdravotnická společnost uvedla, veřejné zdravotnictví na to není připraveno personálně ani materiálně. Podle jejích odhadů už dnes chybí v tuzemských sociálních a zdravotnických zařízeních několik tisíc specializovaných lůžek pro péči o pacienty s demencí.

Pokud jde o prevenci, podle České alzheimerovské společnosti řada studií potvrdila, že zdravý životní styl může snižovat riziko rozvoje demence. „Základním pravidlem je, že to, co je dobré pro srdce, je dobré také pro mozek. Pokud chceme snížit riziko rozvoje kardiovaskulárních chorob a demence, měli bychom se zajímat o vyrovnanou skladbu jídelníčku a pravidelně se věnovat fyzickému a duševnímu cvičení,“ uvádějí lékaři.

Několik studií naznačilo, že méně často demencí trpí lidé s vyšším vzděláním. Lékaři to vysvětlují tak, že vzdělanější lidé mohou mít větší mentální rezervy, které mohou dočasně oddálit projevy demence.