Zdánlivě nesouvisející zprávy, které přicházejí z různých zemí EU, ukazují na to, že evropští politici nejsou připraveni přiznat obyvatelům ani firmám, že s nástupem Green Dealu bude vše dražší.
Zdánlivě nesouvisející zprávy, které přicházejí z různých zemí EU, ukazují na to, že evropští politici nejsou připraveni přiznat obyvatelům ani firmám, že s nástupem Green Dealu bude vše dražší.
Šéf UniCredit Andrea Orcel chce německou Commerzbank. Tamní politici mu ji nechtějí prodat. Konečné slovo bude patřit Evropské centrální bance.
Šéf UniCredit Andrea Orcel chce německou Commerzbank. Tamní politici mu ji nechtějí prodat. Konečné slovo bude patřit Evropské centrální bance.
Od práce si člověk musí občas odpočinout, klidně i přímo v zaměstnání. Pravidelné pauzy totiž mohou zvýšit produktivitu a celkově dobře působí na duševní zdraví. Mladí pracovníci však pauzují možná až příliš. Ukázal to nový průzkum, podle kterého nejmladší generace stráví v rámci jediné směny až hodinu sledováním videí.
Od práce si člověk musí občas odpočinout, klidně i přímo v zaměstnání. Pravidelné pauzy totiž mohou zvýšit produktivitu a celkově dobře působí na duševní zdraví. Mladí pracovníci však pauzují možná až příliš. Ukázal to nový průzkum, podle kterého nejmladší generace stráví v rámci jediné směny až hodinu sledováním videí.
Že Zelená dohoda pro Evropu přináší převratnou změnu a evropská ekonomika nastupuje cestu hluboké transformace, slýcháme nebo čteme denně. Co se za tím ale skrývá? A jak se Zelená dohoda dotkne konkrétně chemického průmyslu, který tvoří spolu s energetikou a strojírenstvím základ každé ekonomiky, ale je mnohem méně viditelný?
Podle Zelené dohody se ekonomika jako taková má stát digitální a klimaticky neutrální. Existují ovšem odvětví jako chemický průmysl, na která kromě těchto dvou nároků klade Zelená dohoda ještě další dva: postupné zavádění prvků cirkulární ekonomiky a tlak na omezování látek s určitými vlastnostmi. V případě chemie tak Zelená dohoda přináší takříkajíc čtyřnásobnou transformaci.
„Naplnění Zelené dohody nebude možné bez hluboké transformace energeticky intenzivních odvětví, a to včetně chemického průmyslu,“ říká generální ředitel českého zastoupení BASF Filip Dvořák. „Klíč k tomu, aby se z vize stala realita, představují nové výrobní technologie. BASF jako největší evropská chemická společnost tuto výzvu přijímá a aktivně pracuje na jejím řešení. Nicméně abychom mohli vytyčeného cíle skutečně dosáhnout, potřebujeme široký dialog s legislativci, obchodními partnery a veřejností. Věříme, že tím například eliminujeme nároky, které by se ukázaly po technické stránce nesplnitelné či špatně načasované.“
Pokud bychom měli začít od bodu, který pro výrobce chemie znamená největší výzvu, byl by to z jmenovaných čtyř přechod na bezemisní produkci. „Při pohledu zvenčí se může zdát, že chemie se zabývá stejným úkolem jako například banky nebo jiné nevýrobní podniky. Jenže v chemii panuje zcela odlišná situace. Látková proměna, která v průmyslu stojí na začátku téměř jakéhokoli hodnotového řetězce, je totiž značně energeticky náročná,“ vysvětluje Filip Dvořák.
V celosvětovém srovnání si evropský chemický průmysl vede z hlediska environmentálních dopadů dobře. Společnost BASF, hlavní evropský reprezentant tohoto odvětví, na svém „ozelenění“ pracuje dobrých třicet let a v letech 1990 až 2018 při dvojnásobném navýšení objemu produkce stlačila celkový objem emisí na polovinu.
Tento náskok má ale i svou stinnou stránku: nízko visící ovoce v podobě optimalizace výrobních procesů je posbíráno. Další pokles emisí se proto neobejde bez masivních investic. Do roku 2030 má jít v případě BASF přibližně o 4 miliardy eur, z těchto prostředků skupina posílí podíl obnovitelných zdrojů a zafinancuje vývoj nových bezemisních technologií. Jejich společný jmenovatel tvoří elektřina, respektive elektrifikace výrobních procesů.
„Chemický průmysl bude nadále energeticky intenzivní, na tom ani Zelená dohoda nic nezmění. V souvislosti s nahrazováním fosilních paliv spotřeba elektřiny naopak dál poroste. Jen náš hlavní závod v německém Ludwigshafenu navýší spotřebu elektrické energie do roku 2040 téměř na čtyřnásobek,“ dodává k tomu Filip Dvořák.
Problém narůstající spotřeby a zároveň vysokých cen elektřiny je ovšem mnohem širší a naráží na něj nespočet dalších odvětví, mimo jiné doprava vlivem elektromobility.
„Data, která má BASF k dispozici, ukazují, že tempo instalace obnovitelných zdrojů ani distribučních soustav není dostatečné, což se nakonec dotýká nás všech. Zde musí rychle a konkrétně jednat politická moc, aby společně s byznysem zajistila dodej potřebných objemů energie za konkurenceschopné ceny. To podle našich propočtů znamená energii pro průmysl maximálně za 0,05 €/kWh,“ upozorňuje Filip Dvořák.
Průmysl jako celek tedy potřebuje dobré rámcové podmínky a politickou podporu při budování nového trhu s elektřinou a nového designování cen elektřiny. To však není vše, druhou část odpovědi poskytne trh. Aby průmysl dosáhl nulových emisí, musí mít možnost opřít se o zákazníky, kteří si šetrné produkty koupí.
„Protože jsme B2B firma, chtěl bych se zde obrátit na české podnikatele: pokud máte zájem snižovat své emise, velice rádi s vámi spojíme síly. Chemie se skrývá v 95 % průmyslových výrobků a my nabízíme desetitisíce produktů. Věřím proto, že najdeme průnik,“ uzavírá Filip Dvořák.
