„Chceme uchránit českou půdu,“ řekl k podpořenému pozměňovacímu návrhu ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Jde podle něj o standardní opatření, které platí například v Rakousku nebo ve Francii, a nejedná se o blokování volného obchodu. Pokud si český občan nesmí koupit zemědělskou půdu ve třetí zemi, ministr nevidí důvod, proč by tomu tak nemělo být i naopak. Předkladatel úpravy Karel Smetana (KDU-ČSL) doplnil, že výjimku budou mít státy Evropského hospodářského prostoru, Švýcarsko a třetí země, s nimiž má Česko uzavřenou příslušnou mezinárodní smlouvu.

Vládní novela by zakázala výstavbu obchodních a logistických center s rozlohou nad jeden hektar a běžných fotovoltaických elektráren na nejlepší zemědělské půdě, tedy té, která je zařazena do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická, jejich vznik chce zemědělský výbor usnadnit.

Pokud by územní plán do budoucna předpokládal využití nejkvalitnější půdy například pro stavbu skladovacích hal, muselo by být stavební povolení na tento záměr vydáno do pěti let od účinnosti novely. Přechodné ustanovení má v této době umožnit odebrání půdy ze zemědělského půdního fondu. Po uplynutí lhůty už nemá být možné půdu první a druhé třídy pro tyto záměry z fondu vyjmout ani v případě, že by tyto plochy byly v územním plánu určeny na obchod nebo skladování.

Ve sněmovním systému se objevil pozměňovací návrh skupiny koaličních poslanců, jenž by úplný zákaz výstavby velkých skladovacích a nákupních center na nejkvalitnější zemědělské půdě zmírnil. Byly by možné výjimky. Konkrétní záměry by podle úpravy povolovalo se souhlasem vlády ministerstvo životního prostředí, pokud by jejich ekonomické a sociální přínosy výrazně převažovaly nad veřejným zájmem na ochraně nejlepší půdy.

Zemědělský výbor doporučil podle návrhu Petra Bendla (ODS) osvobození všech evidovaných ekologicky významných krajinných prvků od daně z nemovitých věcí. Nově by k nim patřily například skalky a terasy. V současnosti zákon tyto evidované prvky, které nepodléhají zdanění, konkrétně vyjmenovává. Jde o skupiny dřevin, stromořadí, travnaté údolnice, meze a příkopy nebo mokřady.