Provozovatel přenosové soustavy ČEPS řeší, kde vzít s očekávaným útlumem uhelných elektráren dostatek elektřiny pro vyrovnávání sítě. Česko na rozdíl třeba od Polska zatím nezavedlo takzvané kapacitní platby, které by umožňovaly uhelkám fungovat v pohotovostním režimu a naskočit jen v případě nedostatku v soustavě.

Vedle velkokapacitních baterií jsou jednou z možností takzvané agregátory. „Je to nový fenomén, který umožňuje pro integrovaného agregátora nabízet napříč republikou služby výkonové rovnováhy,“ popsal šéf ČEPS Martin Durčák. Agregátory jsou složité systémy, které sbírají potřebnou elektřinu od nasmlouvaných zákazníků, typově průmyslových podniků s kogenerací, a pak ji v potřebném množství dodávají pro stabilizaci soustavy.

ČEPS umožňuje agregátorům podílet se na takzvaných službách výkonové rovnováhy od letošního roku. Certifikaci zatím získaly společnosti E.ON, Innogy a Nano Energies. „Teoretická kapacita každého z nich je v řádu nižších desítek megawattů,“ dodal Durčák.

Agregátorů by nicméně mělo rychle přibývat. Podle ředitele společnosti ČEZ Energo Davida Bauera se bude chtít zapojit i dcera polostátní společnosti ČEZ ESCO. Bauer to oznámil na tradiční energetické konferenci pořádané poradenskou společností EGÚ Brno. 

Podle Pavla Šolce se budou i díky agregátorům postupně rozšiřovat počty hráčů podílejících se na regulaci přenosové soustavy. Zároveň půjde o čím dál menší subjekty. Do roku 2025 by se podle něj mohly zapojit dokonce domácnosti.

Náklady ČEPS na podporůné služby se v loňském roce zvýšily téměř o miliardu na 6,4 miliardy korun. Podle výroční zprávy společnosti se na růstu podílela především pandemie covidu-19 spojená s nižší spotřebou elektřiny, zvyšující se výroba obnovitelných zdrojů a růst cen emisních povolenek. To vedlo k omezení nabídky poskytovatelů služeb, a tedy i k růstu ceny.