Česko má výrazný startupový potenciál – ostatně to dokazují tvrdá data. Tuzemské startupy, kterých každoročně přibude několik stovek, aktuálně zaměstnávají na 150 tisíc lidí. Více než polovina z nich navíc dokáže zvládnout počáteční výzvy a překonat pátý rok na trhu, přes 40 procent těchto firem pak v posledních letech oslavilo dokonce desátý rok existence. To není samozřejmostí – ve světě dlouhodobě většinou uspěje pouze každý desátý startup.

„Dynamický rozmach české startupové scény potvrzují i naše data z programu nejrychleji rostoucích technologických firem – Technology Fast 50. Každoročně zaznamenáváme vysoký počet přihlášených domácích startupů, což je jasným důkazem podnikatelského potenciálu,“ popisuje Kateřina Novotná. Partnerka společnosti Deloitte nedávno Hrotu poskytla rozhovor právě o soutěži Fast 50.

Novotná tvrdí, že i přes relativně malý počet obyvatel jsou Češi schopni v sektoru mladých dynamických firem konkurovat mnohem větším evropským zemím. „Nicméně hrozí, že tyto firmy raději odejdou do zemí, které jsou startupům více nakloněné,“ varuje.

Řada českých společností dlouhodobě naráží na legislativní překážky v podobě administrativní zátěže, vysokých daní a nízké podpory ze strany státu, vyplývá ze studie Česko plus z dílny poradensko-technologické společnosti Deloitte. Nedostatky v oblasti legislativy tak prý mohou do budoucna vést k odlivu inovativních společností do zahraničí.

Po etablování na českém trhu totiž přichází další logický krok: expanze. „Je jasné, že startupy jsou stavěné na globální úspěchy a expanze je pro ně cílem číslo jedna. V aktuálním podnikatelském prostředí ale hrozí, že startupy zjistí, že v zahraničí jsou podmínky mnohem vstřícnější – a tuzemská ekonomika pak tyto silné hráče může nenávratně ztratit,“ dokresluje situaci Jiří Sauer, další partner Deloitte.

Protože jsou startupy důležitým hybatelem inovací v ekonomice rozvinutých států, je pro trh výhodné, aby dobře prosperovaly a rostly. V porovnání se zahraničím si ale Česká republika nevede příliš dobře. V loňském roce bylo Česko – podle citované studie – při porovnání podmínek pro založení startupu a vstup na trh hodnoceno nejhůře ze všech posuzovaných zemí EU.

Složitost a byrokracii českého podnikatelského prostředí potvrzují i samotné startupy. Dle výsledků ankety programu Fast 50 mezi tuzemskými firmami ze zmíněného ekosystému se více než polovina z nich setkala s tím, že jim legislativní podmínky v Česku bránily v růstu.

Jako nejčastější překážky společnosti uvádějí i potřebu velkého množství licencí a certifikací pro podnikání, dodržování GDPR nebo překážky při procesu zakládání firmy. „Hlavní problém stále vidím v digitalizaci státní správy. Stát nejenže nedokáže zjednodušit procesy, ale ani neposkytuje firmám potřebná data, která by mohla výrazně urychlit jejich růst,“ dodává Sauer.

Drtivá většina dotazovaných startupů uvedla, že daňový systém České republiky není v aktuální podobě vhodně nastaven pro podporu jejich růstu. Osm z deseti respondentů pak považuje daňové zatížení zaměstnanců za příliš vysoké.

Startupy by v rámci daňových úprav nejvíce ocenily snížení daní, zavedení ochranné lhůty na začátku podnikání, snížení celkové administrativní zátěže nebo úpravu podmínek zaměstnaneckých akcií (ESOP).