V „klubu bohatých“, jak se nepřesně říká zemím sdruženým v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), představujeme podmnožinu „zpátečníků“, tedy těch, jejichž HDP je pořád nižší než v posledním předcovidovém roce 2019. Kromě nás je v ní jediný další člen – Velká Británie, která tak moc toužila odpoutat se od sklerotické EU a roztáhnout po brexitu křídla k dynamické budoucnosti, až to dotáhla na spodek žebříčku.
O desetinku procenta nad nulou se pak vznáší jako Graf Zeppelin největší evropská ekonomika. Německo, které po dvou čtvrtletích hospodářského poklesu zaznamenalo ve druhém letošním čtvrtletí stagnaci, čelí kvůli předchozím chybám v energetické politice a nadměrné exportní orientaci cyklického zpracovatelského průmyslu nevalné perspektivě. Podnikatelská i občanská nálada tomu odpovídá.
Pupíková meditace
My se alespoň můžeme vymlouvat na to, že když jsme si vysloužili přezdívku sedmnácté spolkové země kvůli zcela mimořádné míře ekonomického propojení s Německem, těžko můžeme zářit, když se nedaří ani německému vývozu, ani německé domácí poptávce.
Co se do Německa od nás vyveze, v Německu mnohdy nezůstává (neboť asi čtvrtina německého vývozu je zahraničního původu), ale putuje ke konečnému užití třeba do Spojených států. Ty i letos nasávají dovozy z Německa jako houba, v červenci se vývoz meziročně zvýšil o více než deset procent.
To je i pro nás dobrá zpráva, neboť přidaná hodnota vyvezená od nás (často obsažená v německém značkovém zboží) nachází své druhé největší odbytiště v USA; v menší míře to platí i pro Čínu. Ta je po Americe, Francii a Nizozemsku až čtvrtým největším odběratelem německého vývozu, ale na rozdíl od USA export do Číny vázne spolu se zpomalujícím výkonem tamního hospodářství.
S Němci si v některých věcech pozoruhodně rozumíme, včetně plně synchronizované „omfaloskepse“ čili „zírání na pupík“, kterážto meditace by nám měla přinést odpověď na otázku, co všechno jsme zvorali, že tak pomalu rosteme.
Neopisovat chyby
S koncem prázdnin přichází hledání receptů, jak se z chandry dostat. Německá vláda se zavřela na zámečku Meseberg severně od Berlína, kde má svůj „Gästehaus“, tedy něco na způsob někdejších Koloděj. Recept obsažený v desetibodovém plánu není bůhvíjak objevný – v podstatě jde o zrychlené odpisy a daňové úlevy, které by měly podpořit investice do zelených technologií a energetické účinnosti a také inovační aktivitu zejména u Mittelstandu, tedy malých a středních podniků tvořících páteř německého byznysu. Výstavbu dostupného nájemního bydlení by měla povzbudit lepší pravidla pro odepisování nemovitostí.
Na stránkách spolkového ministerstva hospodářství se zveřejňuje Bürokratiekostenindex, měřící náklady byrokratické zátěže. Je co zlepšovat: v porovnání s lednem 2012 se index snížil ze sto bodů na 94,8 v letošním červnu. Prý se už chystá něco dramatičtějšího, co by odblokovalo bariéry růstu důkladněji.
Naštěstí nebyl přijat vskutku slaboduchý nápad na dlouhodobé subvencování cen energií pro energeticky náročná odvětví, který by v Česku nepochybně našel mnoho epigonů křičících, že pokud vláda nedorovná, oni v nekalém konkurenčním boji zhynou.
Platí sice zásada, že je lepší jednou dobře opsat nežli stokrát blbě vymyslet, ale nesmíte opisovat hrubé chyby.
