Je jich hodně a jsou ochotni utrácet. Řeč je o turistech z Číny, kteří chtějí poznávat jiné země, cestovat do nich a přes ubytování, dopravu a nákup místních produktů oživit cestovní ruch. Tomu výrazně uškodila pandemie covidu-19 a restrikce jednotlivých zemí, které z důvodu šíření viru omezovaly možnost cestování. Jenže nyní tyto bariéry vesměs padly a lidé opět cestují. Vynahrazují si předchozí roky s omezeními. Aktivnější jsou i čínští turisté.

Číňané zatím cestují především po asijsko-pacifickém regionu. Ten zaznamenává silný růst zájmu o pobytové zájezdy. Poptávka by podle odhadů měla v letošním roce dosáhnout úrovně před pandemií. Podle Mezinárodní asociace letecké dopravy se poptávka po cestování v regionu v prosinci 2023 zlepšila na téměř 83 procent počtu cestujících v roce 2019 (tedy před pandemií), zatímco v lednu 2023 to bylo jen 57 procent.

„Pro většinu leteckých společností je to pozitivní trend. Očekáváme, že zájem o cestování poroste ještě výrazněji. A že se nakonec dočkáme takového počtu turistů, jako bylo běžné před covidem-19,“ cituje web CNBC Willieho Walshe, ředitele asociace letecké dopravy.

Podle společnosti Citi jsou Číňany nejvíce vyhledávané asijské státy, konkrétně Thajsko, Singapur, Malajsie, Vietnam a Indonésie. Mimo tuto asijsko-pacifickou oblast byly top prázdninovými destinacemi USA, Velká Británie, Jižní Korea, Japonsko a Austrálie.

Vladimír Barák

Zatímco v jiných státech se množství čínských turistů rychle vrací do starých kolejí, Česká republika se na původní čísla vrací velmi pozvolna. Zatímco v roce 2019 počet turistů z Číny přesáhl šest set tisíc, následně došlo během pandemie k prudkému propadu – na tisícovky ročně. Zájem turistů nyní roste, podle dat agentury CzechTourism se jich ale v roce 2023 v hotelech ubytovalo ani ne 90 tisíc.

„V loňském roce turisté z Číny nejčastěji mířili do Prahy, Jihočeského a Jihomoravského kraje, kde také nejčastěji přenocovali. Během pobytu v ČR nejčastěji navštěvují kulturní památky (80 procent), absolvují pěší turistiku (49 procent) a zajímají se o přírodní památky (29 procent),“ přiblížila Kateřina Beránková, mluvčí CzechTourism.

Státní agentura se podle Beránkové snaží turisty znovu přilákat. Českou republiku představuje na velkých čínských veletrzích i prostřednictvím internetových kampaní. „V září 2023 se vedení zahraničního zastoupeni agentury v Číně zúčastnilo největšího odborného veletrhu cestovního ruchu v Šanghaji, kde se zástupci více než dvou desítek tamních cestovních kanceláří diskutovalo o plánech na obnovu cest do ČR. A to nejen do Prahy či Českého Krumlova, ale i na další místa v Česku. Na konci loňského roku pak proběhla kampaň na sociálních sítích s více než 30 miliony shlédnutí,“ uvedla mluvčí s tím, že aktivita nepolevuje ani tento rok.

„Letos plánuje zahraniční kancelář jak B2B zaměřené na tamní cestovní kanceláře, famtripy, veletrhy cestovního ruchu, destinační školení, tak i B2C aktivity, jako influencer tripy, kampaň na sociálních sítích),“ řekla Beránková Hrotu24.

Nejakou dobu to však ještě potrvá. Nepomáhá ani to, že mezi Čínou a Českou republikou dosud nefunguje žádná přímá letecká linka. Turisté tak musí minimálně jednou přestupovat, nejčastěji v Londýně. Dříve přitom existovala hned čtyři přímá letecká spojení. „O obnovení spojení z Číny se intenzivně jedná,“ říká Beránková.

Jednání s čínskou stranou jsou však v tomto ohledu komplikovaná. Česká republika patřila až do druhé kategorie zemí, které čínská vláda po odeznění pandemie covidu-19 schválila pro cestování, a to s několikaměsíčním zpožděním. Do první kategorie zemí s vyšší prioritou se Česko nedostalo, a to rovněž z důvodu podpory Tchaj-wanu.

Ostrovní stát, který si nárokuje Čína, v minulosti navštívil třeba předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). V březnu loňského roku na něj zavítala rovněž šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Do České republiky míří podle dat Českého statistického úřadu nejčastěji turisté z Německa, Slovenska, Velké Británie, Polska a USA. Číňané se nedostali ani do první desítky.