Kreml: Sankce na Gazprombank jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Celý článek
0

Plynovod NordStream chce „za hubičku“ koupit americký investor, Trumpův štědrý sponzor

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Celý článek
0

Zdravotnictví v propasti. „Už dochází čas. Řešením je privátní pojištění a zavření části nemocnic,“ říká respektovaný lékař Netuka

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

České korporátní blues: Sedím na penězích a je mi chmurně

Nálada v nejvýznamnějším odvětví ekonomiky – zpracovatelském průmyslu – u nás i v Německu nestojí za nic.

České korporátní blues: Sedím na penězích a je mi chmurně
ilustrační foto | Shutterstock.com

Cokoli pod padesát bodů je v Indexu nákupních manažerů znakem anémie a v červnu klesl index na 40,8, v Německu na 41,0. Slábnoucí poptávka se promítá do domácí i zahraniční zakázkové knihy a do výroby. Ta klesá již dvanáctý měsíc a nyní se zdá, že se situace začne propisovat i do nižší zaměstnanosti.

Ortodoxní centrální bankéř je asi jediný, kdo má z takové kombinace potěšení,  protože oslabí inflační tlaky, a nižší ceny energií a většiny materiálových vstupů se promítnou i do koncových cen, alespoň částečně. Rovněž případné propouštění zchladí přehřátý trh práce a opět ubere páry pod inflačním kotlem.

Na druhé straně, čtvrtletní sektorové účty, s nimiž tento týden přišel Český statistický úřad, ukazují, že chmurná očekávání přicházejí po období, kdy firmy jako celek vykázaly velmi pěknou míru zisku 48,6 procenta, která je o 4,1 procentního bodu vyšší než ve stejném období „posledního normálního roku 2019“.

A bankovní statistika za květen vydaná Českou národní bankou ukazuje, že podíl nevýkonných úvěrů (jež nejsou řádně spláceny déle než devadesát dnů) klesl na 3,07 procenta. Naposledy bylo této hodnoty dosaženo v prosinci 2007, tedy před světovou finanční krizí, v časech vrcholící předminulé konjunktury. 

Firmy jako celek mají před sebou rovněž velký hotovostní polštář, jejich korunové i cizoměnové vklady v bankách dosahují 1,517 bilionu korun a meziročně vzrostly o 11,8 procenta, meziměsíčně o nebývale vysokých 41,858 miliardy.

V odvětvovém členění je to také zajímavé. Třeba když si vezmeme jen populární „vertikálu“ u potravin, jejichž cenové nárůsty leží spotřebitelům hluboko v žaludku. „Rostlináři a živočicháři“ mají na účtech historicky rekordních skoro padesát miliard korun a potravinářský průmysl právě tak rekordních 19,6 miliardy korun. 

Kdo má peníze na účtech, má pak také jistotu, že vydrží případnou recesi bez velkých potíží. V investicích jsou firmy velmi opatrné, podle ČSÚ byla v prvním čtvrtletí investiční míra 27,2 procenta: nižší byla za posledních osmnáct let jen ve čtvrtém čtvrtletí lockdownového roku 2020 a jen o dvě desetiny procenta.

Co platí o firmách, platí také o obyvatelstvu, které je vybaveno finančními rezervami na bankovních účtech ve výši přes tři a čtvrt bilionu korun, což odpovídá celému zadlužení českého státu a dvojnásobku objemu firemních vkladů. Pro představu, rozdíl představuje ekvivalent čtvrtiny ročního českého HDP, asi dva biliony korun.

Kdo má hypotéku, obsluhuje ji zcela vzorně: v květnu podíl hypoték po lhůtě splatnosti více než devadesát dní činil 0,58 procenta oproti dubnovým 0,57 procenta; i z mezinárodního hlediska jde o velmi dobré číslo.