Cokoli pod padesát bodů je v Indexu nákupních manažerů znakem anémie a v červnu klesl index na 40,8, v Německu na 41,0. Slábnoucí poptávka se promítá do domácí i zahraniční zakázkové knihy a do výroby. Ta klesá již dvanáctý měsíc a nyní se zdá, že se situace začne propisovat i do nižší zaměstnanosti.
Ortodoxní centrální bankéř je asi jediný, kdo má z takové kombinace potěšení, protože oslabí inflační tlaky, a nižší ceny energií a většiny materiálových vstupů se promítnou i do koncových cen, alespoň částečně. Rovněž případné propouštění zchladí přehřátý trh práce a opět ubere páry pod inflačním kotlem.
Na druhé straně, čtvrtletní sektorové účty, s nimiž tento týden přišel Český statistický úřad, ukazují, že chmurná očekávání přicházejí po období, kdy firmy jako celek vykázaly velmi pěknou míru zisku 48,6 procenta, která je o 4,1 procentního bodu vyšší než ve stejném období „posledního normálního roku 2019“.
A bankovní statistika za květen vydaná Českou národní bankou ukazuje, že podíl nevýkonných úvěrů (jež nejsou řádně spláceny déle než devadesát dnů) klesl na 3,07 procenta. Naposledy bylo této hodnoty dosaženo v prosinci 2007, tedy před světovou finanční krizí, v časech vrcholící předminulé konjunktury.
Firmy jako celek mají před sebou rovněž velký hotovostní polštář, jejich korunové i cizoměnové vklady v bankách dosahují 1,517 bilionu korun a meziročně vzrostly o 11,8 procenta, meziměsíčně o nebývale vysokých 41,858 miliardy.
V odvětvovém členění je to také zajímavé. Třeba když si vezmeme jen populární „vertikálu“ u potravin, jejichž cenové nárůsty leží spotřebitelům hluboko v žaludku. „Rostlináři a živočicháři“ mají na účtech historicky rekordních skoro padesát miliard korun a potravinářský průmysl právě tak rekordních 19,6 miliardy korun.
Kdo má peníze na účtech, má pak také jistotu, že vydrží případnou recesi bez velkých potíží. V investicích jsou firmy velmi opatrné, podle ČSÚ byla v prvním čtvrtletí investiční míra 27,2 procenta: nižší byla za posledních osmnáct let jen ve čtvrtém čtvrtletí lockdownového roku 2020 a jen o dvě desetiny procenta.
Co platí o firmách, platí také o obyvatelstvu, které je vybaveno finančními rezervami na bankovních účtech ve výši přes tři a čtvrt bilionu korun, což odpovídá celému zadlužení českého státu a dvojnásobku objemu firemních vkladů. Pro představu, rozdíl představuje ekvivalent čtvrtiny ročního českého HDP, asi dva biliony korun.
Kdo má hypotéku, obsluhuje ji zcela vzorně: v květnu podíl hypoték po lhůtě splatnosti více než devadesát dní činil 0,58 procenta oproti dubnovým 0,57 procenta; i z mezinárodního hlediska jde o velmi dobré číslo.