Od příštího roku vstoupí v platnost povinnost podnikatelů využívat v komunikaci s úřady datovou schránku. Jde o součást loni schváleného zákona o elektronizaci postupů orgánů veřejné moci neboli zákona DEPO, který má za cíl digitalizovat státní správu. Více elektronické komunikace však logicky znamená méně komunikace papírové.
Podle šéfa logistiky České pošty Martina Kmenta to pro státního doručovatele bude mít za následek ztrátu poloviny výnosů z listovních služeb. Ty kontinuálně klesají dlouhodobě, za rok 2020 o 277 milionů korun. „Rozhodl tak stát, asi jde o správný krok směrem k digitalizaci a vůbec bych to nezatracoval, ale něco udělat musíme, jinak to pošta neunese,“ říká Kment. V praxi to znamená, že se pošta nevyhne propouštění mezi šesti tisíci poštovními doručovateli a doručovatelkami, byť podle Kmenta nelze dělat rovnítko mezi očekávaným propadem a počtem doručovatelů, kteří o práci přijdou.
Řidiči pošty dostali práci obratem
Nepůjde o první propouštění v České poště v poslední době. Zhruba 600 řidičů přišlo nebo brzy přijde o práci v rámci oznámeného outsourcingu zásilek nad 3,5 tuny, tedy velké kamionové přepravy. Opatření je municí pro kritiky vládní koalice, kteří dlouhodobě varují před údajně připravovanou privatizací České pošty. Kment však krok hájí. Převodu části velké přepravy na soukromé společnosti v jednotlivých regionech předcházela detailní analýza vlastního vozového parku pošty. A ten z ní nevyšel vůbec dobře.
„Zjistili jsme, že třeba náklaďáky nad dvacet tun nemají kabinu, kde by řidiči mohli spát. Nelze je tedy užívat kontinuálně, po osmi hodinách musí řidič skončit tam, kde začal, a to je neřiditelné. Složení vozového parku také nerespektovalo depa. Udělali jsme si monitoring dep a zjistili jsme, že třicet procent vozového parku nesplňuje podmínky, které potřebujeme. Někde můžete nakládat zezadu, někde z boku. Další věc je stáří aut, když jsem nastoupil, bylo to průměrně 6,5 roku, dnes je to 7,5 roku. Optimální stáří vozu je přitom maximálně do pěti let. Do obnovy bychom museli investovat více než miliardu korun,“ vysvětluje Kment.
V té chvíli padlo rozhodnutí jít cestou externí firmy. Pošta rozdělila republiku celkem na čtyři regiony a v každém začala soutěžit dodavatele. Na Moravě a v Praze zvítězilo C.S. Cargo. V regionu Severovýchod zatím není s vítězem podepsaná smlouva, a Kment proto nechce jméno dopravce prozradit. Do jihozápadní části republiky pak pošta přesouvá vlastní zdravá auta a chce ji i nadále obsluhovat vlastními silami.
Cílem je uchovat si kompetenci, a mít tak i páku na externí dopravce. Pokud by chtěli poště začít jednostranně diktovat nepřijatelné podmínky, bude se tak moci podnik k velkým zásilkám zase vrátit. „Jsme logistická firma, ne dopravní. Dostali jsme takové nabídky, že to nebylo k diskusi. Ušetříme velké peníze, veřejně uvádíme, že deset procent nákladů, naše interní kalkulace však říkají, že to bude o trochu více. Musíme si tím projít,“ dodává k outsourcingu Kment.
Propuštění šoféři neskončili na úřadu práce, kvalifikovaných řidičů je na trhu málo a prakticky všichni obdrželi obratem nabídku od C.S. Cargo. Podle Kmenta se tak sociální smír podařilo zachovat. Zároveň věří, že podobným způsobem by se nakonec mohl vyřešit i nadbytek doručovatelů v souvislosti s digitalizací státní správy.
Třaskavá akvizice
Česká pošta aktuálně usiluje o získání podílu v distributorovi periodického tisku PNS. Pokud transakce klapne, výrazně by se rozšířila působnost pošty a doručovatelé by mohli přejít tam. Zatím však není rozhodnuto. Dohodu už od podzimu posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Podle mluvčího úřadu Martina Švandy bylo řízení převedeno do druhé fáze, v jejímž rámci je transakce podrobněji přezkoumávána.
To však neznamená, že by se blížil konec celého procesu. „Jednoměsíční lhůta pro vydání rozhodnutí je v tomto případě prodloužena až o další čtyři měsíce. Kromě toho se však běh lhůty přerušuje, pokud Úřad potřebuje získat od spojujících se stran doplňující informace. Předpokládaný termín vydání rozhodnutí nelze v tuto chvíli předjímat,“ dodal Švanda. To nasvědčuje, že jde o třaskavou věc a úřad si dává záležet.
Spojení je však citlivé nejen z antimonopolního, ale i z politického hlediska. Vlastníky PNS, která podle účetních závěrek skončila v letech 2019 a 2020 ve ztrátě, jsou největší tuzemské vydavatelské domy Mafra, Czech News Center a Vltava Labe Press. Za těmi zase stojí nejbohatší čeští miliardáři Andrej Babiš, Daniel Křetínský a skupina Penta. Objevují se tak interpretace, že prodej odstartovaný ještě v době vlády Andreje Babiše má ve skutečnosti pomoci právě jim. „Model nákupu PNS bude podroben nezávislé ekonomické analýze a určitě se jím bude zabývat i nová dozorčí rada České pošty,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan pro server Neovlivní.
Kment na to namítá, že je mu vlastnická struktura PNS lhostejná. „Pokud se akvizice za rozumných podmínek podaří, byli bychom schopni zachránit práci lidí, a je to jedna z velkých šancí pro Českou poštu, jak se vrátit na trh poštovního doručování a dostat zpět dost velké výnosy. PNS má podepsané smlouvy s významnými firmami a my bychom mohli doručovat prostřednictvím naší sítě,“ říká šéf logistiky.
