Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Česká pošta dokončuje u letiště Mošnov jednu z největších investic posledních let. Díky novému hubu chce ovládnout trh zahraničních zásilek z Číny nejen do Česka.
Česká pošta předloni skončila ve ztrátě 1,4 miliardy korun. I když se na výsledku projevily jednorázové účetní operace, za loňský rok budou čísla nejspíš jen o něco málo lepší. Ani výhledy do budoucna nejsou příznivé. To se týká především domácího trhu, na kterém panuje velká konkurence a jednotliví doručovatelé mezi sebou vedou ostré cenové války.
Státní podnik se proto chce zaměřit na zásilky ze zahraničí. Díky členství v Mezinárodní poštovní unii nemohou poště soukromé společnosti na tomto trhu příliš konkurovat. „Mezinárodní obchod bude do budoucna největší tahoun, v jehož rámci se bude Česká pošta rozvíjet, vydělávat a trochu také zatápět konkurenci,“ věří šéf divize logistiky Martin Kment.
Pomoci k tomu má jedna z největších investic České pošty v posledních letech. Společnost aktuálně buduje u Mošnova za stovky milionů korun hypermoderní třídicí centrum napojené na letiště i kontejnerový terminál. Sem chce přesunout část funkcí z méně vhodných třídicích uzlů v Ostravě a Olomouci.
Podle Kmenta se Česká pošta díky tomu stane centrálním hubem pro zásilky z Číny nejen do Česka, ale prakticky do celé Evropské unie. Centrum vybavené moderním třídicím strojem, jehož dodavatele pošta aktuálně soutěží, má zahájit provoz letos na podzim. V prvé fázi má zvládnout až 200 tisíc zásilek denně, podle Kmenta však bude kapacita flexibilní.
„Pokud někdo řekne, že by chtěl milion zásilek denně, budeme schopni se na to do měsíce kapacitně nastavit. Máme smlouvy s operátory, za kterými chodíme a aktivně s nimi komunikujeme. Máme oddělení mezinárodního obchodu, které je jazykově vybaveno i čínštinou a komunikuje s Čínou napřímo,“ říká Kment. Zahraniční plány pošty zkomplikovalo vypuknutí války na Ukrajině. Právě přes vznikající Mošnov měla jít většina zásilek z Číny do válkou zmítané země.
Součástí zaměření na zahraniční trh je i zřízení takzvaných ETOE (Extraterritorial Office of Exchange). Jde v zásadě o zahraniční pobočku, kterou pošta nespravuje přímo, ale zmocní k tomu tamního operátora. ETOE vznikne v Nizozemsku, Singapuru a ve Vietnamu. „V Nizozemsku budeme třeba moci operovat zásilky, které půjdou do Francie, a určitou část zisku si tak shrábne Česká pošta,“ vysvětluje smysl Kment.
Pošta přitom nemá na poli zahraničních balíků za sebou zrovna nejlepší období. Reputaci jí dost poškodil zpackaný přechod na proclívání zahraničních zásilek v hodnotě nižší než 22 eur. Nová pravidla vstoupila v platnost loni v říjnu a na mezinárodní poště se začaly hromadit zásilky, u kterých pošta nedokázala zajistit proclení.
Kment otevřeně přiznává, že Pošta přechod na nový režim nezvládla. „Ze strany minulého managementu se na to nekladl velký důraz a hodně se to podcenilo. V listopadu 2021 jsme přišli na to, že problém roste. Změnili jsme management, který se k tomu stavěl takovým způsobem, že to nelze zvládnout a že je třeba najmout 600 lidí. Mohu však říct, že dnes je to bezproblémové,“ říká Kment.
Podle něj je aktuálně z ledna na poště zhruba tisícovka zásilek, sama pošta však dokáže ovlivnit asi jen pět procent. Zbytek je zadržován celnicí, zákazníci nechtějí uhradit clo a odmítají je vyzvednou nebo nedodali plnou moc či kontakt, a pošta je tak musí zdlouhavě oslovovat doporučeným dopisem.
„Mnoho lidí říká, že to udělali, ale ve skutečnosti to neudělali. Osobně jsem se o tom přesvědčil, protože nějaký vtipálek dal moje číslo na Facebook a denně jsem měl sedmdesát naštvaných telefonátů. Všechny hovory jsem přijal a vzal jsem si od lidí číslo zásilky. V devadesáti procentech nedodali to, co měli,“ dodává Kment.
