Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Boj za lidská práva ve špatné společnosti

Češi vystřídali v radě OSN pro lidská práva Rusy. Vzhledem k jejímu složení to žádný velký důvod k oslavě není.

Boj za lidská práva ve špatné společnosti
ilustrace | Vojtěch Velický, týdeník HROT

Rada OSN pro lidská práva má od minulého týdne nového člena. Před měsícem vykopnuté Rusko, kterému bylo pozastaveno členství, nahradí Česká republika. Ministr zahraničí Jan Lipavský to radostně komentoval slovy, že je to pro nás velká šance, jak pokračovat v dlouhodobé politice ochrany a podpory lidských práv.

Skeptikovi se to prohlášení musí jevit až příliš nadnesené, a to tím spíš, když si projde seznam 47 členů rady. Najde tam totiž režimy, které nelze označit za vstřícné k lidským právům ani s velkou mírou fantazie – třeba Eritreu, Libyi, Somálsko, Súdán, Venezuelu nebo Čínu.

Je v podstatě komické, že právě tento výkvět demokracie má posuzovat dodržování lidských práv – existuje snad ve zmiňovaných zemích svoboda slova, svoboda shromažďování, hledí se na práva žen? Těžko.

Ke skepsi nutí i historické „výkony“ rady. Ta spíš než dohledem nad autokraty v Africe nebo na Blízkém východě proslula extrémně kritickým postojem k Izraeli, kvůli kterému dokonce zrušil před lety americké členství v radě Donald Trump. Prý její jednání zaváněla až antisemitismem.

Ještě donedávna mohli příznivci organizace oponovat, že členství může i ne zrovna demokratické země jaksi kultivovat. Právě Rusko ale ukázalo, jak směšný to je argument: místo kultivace se během svého členství pustilo do největších zvěrstev za poslední desetiletí. A že by se snad zlepšovala situace v Somálsku nebo Eritreji, se také nedá říct.

Z pohledu mezinárodní politiky tak možná je české členství prestižní záležitostí. Tomu, že bude mít nějaký praktický, pozitivní vliv na zlepšení životní situace lidí v nejrůznějších (polo)totalitních režimech, ale může věřit jen nenapravitelný optimista a romantik.