Dlouho platilo, že politika a byznys se do sebe nepletou. V posledních letech ale řada podniků svůj přístup mění. „Začalo to ještě před Donaldem Trumpem, dělo se tak většinou pod tlakem aktivistů ve Spojených státech. Na firmy se vyvinul tlak, aby ve společenských otázkách zaujímali stanovisko“, říká analytik Hrot24 Miroslav Zámečník.

Ve Spojených státech se prý až 70 procent spotřebitelů domnívá, že firmy by měly deklarovat své postoje k sociálním a politickým otázkám. Naopak v Česku to podle Zámečníka vypadá, že většina lidí oceňuje, když se firmy příliš politicky neangažují.

Připomíná ovšem jednu výjimku. Politicky motivovanému bojkotu svých výrobků čelil Andrej Babiš – vznikla dokonce aplikace, která upozorňovala zákazníky na potraviny vyrobené Agrofertem. Důvodem byla podle Zámečníka skutečnost, že bývalý premiér je osobou, která polarizuje společnost. 

V rozhovoru Zámečník naráží na rozhodnutí společnosti Rohlík, která se rozhodla přestat nabízet produkty společnosti Rabbit Zdeňka Jandejska – jednoho z pořadatelů pražských zemědělských protestů.

Toto rozhodnutí vyvolalo rozporuplné reakce veřejnosti. Může taková aktivita podnikání Rohlíku pomoci, nebo mu spíš ublíží? Je Rohlík v takové pozici, že si podobné rozhodnutí může dovolit? Mají se vůbec firmy politicky a společensky angažovat?