Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Celý článek
0

Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Čechy v pohybu

Právě zveřejněná studie ukazuje, že ve třetím tisíciletí před naším letopočtem dorazily do Čech během pouhých několika set let tři velké migrační vlny a do našeho genofondu přibyla „stepní“ DNA.

Čechy v pohybu
Moderní technologie změnily archeologii k nepoznání. Ještě v devadesátých letech například naprostá většina archeologů věřila, že kultura se šňůrovou keramikou vznikla ve střední Evropě. Stará DNA nám ale prozradila, že ji k nám přinesli „migranti“ ze severovýchodní Evropy. | Profimedia.cz

Moderní dějiny střední Evropy si za klidné a nudné dovolí pokládat jen málokdo. Studie, kterou na konci srpna zveřejnil prestižní vědecký časopis Science Advances, ukazuje, že naši dávní předci na tom nebyli o nic lépe.

Základem studie, která je výsledkem několikaleté spolupráce Archeologického ústavu AV ČR a několika dalších českých institucí s Institutem Maxe Plancka pro výzkum dějin lidstva, je porovnání DNA, kterou se podařilo extrahovat z 271 koster lidí obývajících Čechy zhruba v letech 4900 až 1600 př. n. l. Obzvláště divoké bylo 3. tisíciletí př. n. l. V Čechách té doby žila pozoruhodná směsice lidí, kteří se od sebe lišili nejen geny a kulturou, ale zřejmě také jazykem a sociálním uspořádáním. Migrace střídala migraci, starousedlíci se sžívali s nově příchozími, ovšem už po několika generacích zase všechno měnila další migrační vlna. Když toto divoké období – někdy kolem roku 2200 př. n. l. – skončilo, dotvořil se genetický mix, který ve střední Evropě vydržel bez větších změn dodnes.

Studie sice analyzuje jen tuzemské kosterní pozůstatky, přesto má – díky centrální poloze Čech, v nichž se jednotlivé migrační proudy střetávaly – zásadní význam pro poznání celé prehistorické Evropy. Prozkoumání mimořádně početného souboru staré DNA, kterou po sobě zanechali lidé střídající se na jednom poměrně malém území, umožnilo navíc autorům vyslovit hned několik překvapivých hypotéz. Jedna z nich zní, že v té době u nás poměrně dlouho existovalo zvláštní společenské uspořádání, které vedlo k tomu, že se rozmnožovala jen malá část mužů. „Nemohlo k tomu dojít přirozeným vývojem, ale pouze nějakým vědomým zásahem tehdejší společnosti, nějakou záměrnou regulací sexuálního chování, a výsledkem bylo, že ne všichni muži měli stejnou šanci plodit potomstvo,“ řekl týdeníku Hrot jeden z autorů studie, archeolog Michal Ernée.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit