Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Právě zveřejněná studie ukazuje, že ve třetím tisíciletí před naším letopočtem dorazily do Čech během pouhých několika set let tři velké migrační vlny a do našeho genofondu přibyla „stepní“ DNA.
Moderní dějiny střední Evropy si za klidné a nudné dovolí pokládat jen málokdo. Studie, kterou na konci srpna zveřejnil prestižní vědecký časopis Science Advances, ukazuje, že naši dávní předci na tom nebyli o nic lépe.
Základem studie, která je výsledkem několikaleté spolupráce Archeologického ústavu AV ČR a několika dalších českých institucí s Institutem Maxe Plancka pro výzkum dějin lidstva, je porovnání DNA, kterou se podařilo extrahovat z 271 koster lidí obývajících Čechy zhruba v letech 4900 až 1600 př. n. l. Obzvláště divoké bylo 3. tisíciletí př. n. l. V Čechách té doby žila pozoruhodná směsice lidí, kteří se od sebe lišili nejen geny a kulturou, ale zřejmě také jazykem a sociálním uspořádáním. Migrace střídala migraci, starousedlíci se sžívali s nově příchozími, ovšem už po několika generacích zase všechno měnila další migrační vlna. Když toto divoké období – někdy kolem roku 2200 př. n. l. – skončilo, dotvořil se genetický mix, který ve střední Evropě vydržel bez větších změn dodnes.
Studie sice analyzuje jen tuzemské kosterní pozůstatky, přesto má – díky centrální poloze Čech, v nichž se jednotlivé migrační proudy střetávaly – zásadní význam pro poznání celé prehistorické Evropy. Prozkoumání mimořádně početného souboru staré DNA, kterou po sobě zanechali lidé střídající se na jednom poměrně malém území, umožnilo navíc autorům vyslovit hned několik překvapivých hypotéz. Jedna z nich zní, že v té době u nás poměrně dlouho existovalo zvláštní společenské uspořádání, které vedlo k tomu, že se rozmnožovala jen malá část mužů. „Nemohlo k tomu dojít přirozeným vývojem, ale pouze nějakým vědomým zásahem tehdejší společnosti, nějakou záměrnou regulací sexuálního chování, a výsledkem bylo, že ne všichni muži měli stejnou šanci plodit potomstvo,“ řekl týdeníku Hrot jeden z autorů studie, archeolog Michal Ernée.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
