Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Pokud by se Češi chovali zodpovědněji ke svému zdraví, výrazně by ubylo onkologických onemocnění.
Pochvala pro zdravotníky a vůbec celý zdravotnický systém, který v Česku s ohledem na vynaložené náklady patří k těm efektivnějším v Evropské unii. Ale zdvižený prst pro nezodpovědné občany, kteří svým chováním a neúctou k vlastnímu zdraví nejen zatěžují veřejné zdravotní pojištění, ale zejména riskují to nejdůležitější – vlastní životy. To je krátké shrnutí ze souborné zprávy ke stavu onkologické péče u nás, kterou na začátku února vydaly Evropská komise a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Výsledky analýzy podrobně popisujeme v aktuálním vydání týdeníku Hrot.
Za velmi rizikovou označují analytici EU životosprávu Čechů. V kostce: v Evropě nenajdeme mnoho národů, které by se k vlastnímu zdraví chovaly tak špatně jako ten náš. Mezi rizikové faktory přispívající ke vzniku rakoviny autoři studie řadí kouření tabákových výrobků, dále konzumaci alkoholických nápojů a nadváhu či obezitu.
„Spotřeba alkoholu a míra nadváhy a obezity v Česku patří k nejvyšším v EU, a představují tak velký problém v oblasti veřejného zdraví. Navzdory opatřením proti kouření zůstává vysoký rovněž počet kuřáků,“ varují analytici. Legislativa, která mimo jiné v předchozích letech zakázala třeba kouření na veřejnosti nebo opakovaně zvyšovala spotřební daň za tabákové výrobky, sice měla určitý dopad na snížení počtu kuřáků, avšak zdaleka ne dostatečný. Jako další rizikový faktor analytici označují vystavení Čechů znečištěnému ovzduší.
Velkým problémem jsou rovněž nerovnosti v dostupné zdravotní péči. K těm autoři studie poznamenali, že jsou zjištěními „znepokojeni“. Ačkoli totiž v České republice máme fungující komplexní onkologická centra, v nichž pracují odborní lékaři a mají k dispozici inovativní léčbu, v některých regionech se do jejich péče dostane poměrně malý podíl pacientů. Přitom obecně platí, že čím větší procento pacientů je léčeno v těchto odborných centrech, tím lépe. V Karlovarském kraji však takovým centrem nedisponují. A kvůli špatné personální situaci, kdy zde dlouhodobě chybějí zdravotníci, tu ani v dohledné době nevznikne.
„Zatímco v Praze činil v letech 2016 až 2020 podíl pacientů s rakovinou léčených v komplexním onkologickém centru 89,3 procenta, v Karlovarském kraji to bylo pouze 43,3 procenta,“ uvádějí analytici. Pacienti s rakovinou z Karlovarského kraje tak musí služeb komplexního centra využívat až v Praze či v Plzeňském kraji. „Zatímco diagnostiku lze řešit konzultacemi s multidisciplinárními diagnostickými týmy v místě pobytu, inovativní léčba je poskytována pouze v komplexních centrech, což může představovat překážku pro vhodnou léčbu pro osoby, které nemohou nebo nejsou ochotny cestovat,“ upozorňují autoři studie.
Na špatnou situaci v Karlovarském kraji již dříve upozorňovaly i odborné lékařské společnosti. Podle profesorky Martiny Koziar Vašákové, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP, však ke zlepšení nedochází. „Historicky tam coby rezidenti zůstávají lidé s výraznějšími kuřáckými návyky. Panuje tam horší socioekonomická situace, která se podepisuje na celkovém zdravotním stavu obyvatel. A také tam máme velmi špatné zkušenosti s délkou diagnostiky nádorů. Karlovarský kraj nemá žádnou fakultní nemocnici, celkově zdravotní dostupnost je tam horší. Nejvíce chybí schopné zdravotní týmy. Vůbec to není o vybavení – to se dá nakoupit. Ale personálně je to tam naprosto zdevastované. V některých městských nemocnicích nemají zajištěnu ani kvalitní internu. Domnívám se, že za současné situace to vyžaduje nějaké zásadní řešení na úrovni kraje,“ vyjádřila se dříve lékařka.
Podle analytiků EU by mělo mít téma prevence rizikového chování i nadále přední pozici v agendě české zdravotní politiky. Je však nutné na ni vyčlenit rovněž dostatečné finanční prostředky. Stát by měl také věnovat větší pozornost personální situaci ve zdravotnictví.
