Loňský dotazníkový průzkum Národního institutu SYRI ukázal, že čtvrtina dotázaných se potýkala s problémem získat životní pojištění, další nedosáhli na hypotéku, cestovní pojištění nebo spotřebitelský či podnikatelský úvěr. V některých případech se podařilo uspět v jiné bance nebo lidé situaci vyřešili tím, že si půjčku na sebe vzal někdo jiný z rodiny.
„Z tohoto důvodu si čtyřicet procent respondentů a respondentek myslí, že by bylo dobré, kdyby různé instituce – banky, pojišťovny, zaměstnavatelé, veřejná správa – musely na jejich zdravotní historii po určité době ‚zapomenout‘. Lepší ochranu před diskriminací při vyřizování finančních produktů uvedlo devatenáct procent dotázaných jako prioritu, jejíž zavedení by jim zlepšilo kvalitu života,“ uvedl Michal Koščík, který v rámci Národního institutu SYRI vede výzkumnou skupinu zaměřenou na efektivitu zdravotnického systému.
Onemocní každý třetí
Během svého života přitom rakovinou onemocní každý třetí člověk v České republice a v současnosti u nás žije na 700 tisíc lidí, kteří prošli nebo procházejí léčbou zhoubných novotvarů. Každý rok jich přibude více než padesát tisíc. Díky rozvoji medicíny se dnes už většinu pacientů podaří uzdravit. U těch ve věku do 35 let je léčba při včasném zachycení úspěšná až v 98 procentech případů.
„Pacienti jsou tedy mnohdy mladí a po vyléčení chtějí pokračovat v prosperujícím životě, začít podnikat, pořídit si vlastní bydlení. Při žádosti o životní pojištění nebo hypotéku však narážejí na bariéru, kterou představuje jejich zdravotní historie,“ upozorňuje předseda Národní asociace pacientských organizací Robert Hejzák.
Pojišťovny při oceňování rizik potenciálních klientů nahlížejí do výpisu ze zdravotní dokumentace. Žadatelům, kteří prošli závažným onemocněním, dávají přirážku nebo je zcela odmítnou. Toto znevýhodnění se navíc netýká jen onkologických pacientů, ale i mnohých lidí s chronickým onemocněním.
Podle pacientských organizací přitom metodiky, podle nichž se posuzují rizika, často nedrží krok s možnostmi moderní léčby. Například prognóza onkologického pacienta je dnes zcela jiná než před pouhými deseti lety.
Zákon, nebo seberegulace?
Právo být zapomenut již existuje v několika zemích Evropské unie. „A to nejen pro pacienty po onkologické léčbě, ale třeba i s cystickou fibrózou, hepatitidou typu C nebo HIV. Celkem devět zemí Evropské unie už tento institut má nebo jeho zřízení aktuálně řeší,“ poznamenal Hejzák.
Například Francie toto pravidlo zavedla v roce 2016, týká se pacientů po uplynutí deseti let od ukončené léčby. Loni lhůtu zkrátila dokonce na pět let. Jiné země zase zavádějí maximální násobek přirážky, kterou pojišťovny mohou pacientům napočítat.
Evropská komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová tvrdí, že právo být zapomenut není o GDPR, ale o rovnosti a odstranění zbytečného stigmatu a diskriminace. Francouzská poslankyně Evropského parlamentu Véronique Trillet-Lenoirová podle zpravodajského webu Euractiv.com propaguje zavedení práva být zapomenut po pěti letech od ukončení léčby jednotně pro celou EU.
Těmito otázkami se nyní zabývá také pracovní skupina na ministerstvu zdravotnictví, v níž vedle ministerských úředníků zasedají zástupci Národní asociace pacientských organizací a Hlasu onkologických pacientů, České asociace pojišťoven a Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
V současné chvíli se diskutuje o tom, jakým mechanismem právo být zapomenut zavést – variantou je legislativní změna, ale také autoregulace pojišťoven. Ústav zdravotnických informací a statistiky aktuálně zpracovává zdravotní data vybraných diagnóz, které pacientské organizace chtějí zahrnout do regulace.