Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Čas odpočtu naslibovaného

Jsou vládní programové sliby, které zůstanou nenaplněny, a je to škoda. Pak jsou ovšem i takové, které naopak splněny budou, přičemž zemi by pomohlo, kdyby nikdy nebyly učiněny. V týdeníku Hrot najdete odpočet toho, co vláda chtěla udělat, co nestihne a co naopak bohužel asi stihne. Další článek se zaměřuje na to, jakou pomoc firmám na jaře slíbila a kolik z toho skutečně na firemní a živnostenské adresy dorazilo.

Mezi těmi nejbolestivějšími prázdnými kolonkami je důchodová reforma, což nás může vyjít draho, a mnohem dříve než v polovině příštího desetiletí. Evropská komise totiž v rámci boje proti následkům pandemie slíbila uvolnit postiženým zemím velký mimořádný balík peněz, z něhož mělo pro Česko kápnout v přepočtu asi 180 miliard korun v podobě „grantů", které nebudeme muset ani spolufinancovat, ani vracet.

Pokud je tedy dostaneme, protože nejde jen o sestavení Národního plánu obnovy, jejž Česko poslalo do Bruselu mezi prvními, přičemž předem je jasné, že se „střeva" budou asi nejednou překopávat. Jde o „detail", který vláda sice znala předem, ale úspěšně jej „vytěsnila": podmínkou čerpání bruselských miliard je uspokojivé plnění Country Specific Recommendations, tedy doporučení, co by Česko mělo dělat. Na prvním místě stojí právě důchodová reforma. Ouvej.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit