Houby ve formě doplňků stravy jsou v lékárnách i specializovaných obchodech hojně vyhledávaných artiklem. Podle průmyslové analýzy se velikost světového trhu s takzvanými funkčními houbami letos odhaduje na asi 32,41 miliardy amerických dolarů. Pokud poroste takovým tempem jako dosud, za rok 2029 by měl dosáhnout na bezmála 50 miliard amerických dolarů.

Mezi nejpopulárnější houby patří čaga, která zpracovatelé a prodejci přisuzují pozitivní vliv na trávící systém a imunitu. Nebo reishi, jež má podle tradiční čínské medicíny posilovat psychiku a ledviny a působit proti respiračním onemocněním. „Trh s houbami setrvale roste. Lidé žádají další a další doplňky stravy s obsahem funkčních hub. Odráží se v tom rovněž to, že použitelnost hub se v potravinářském segmentu díky rozvoji technologií zvyšuje. Přidávají se třeba i do kávy,“ píše se v analýze.

Mají ale houby takové účinky, které od nich spotřebitelé očekávají? Tomu se věnuje americká mutace měsíčníku National Geographic. V kostce lze říci, že účinku hub na lidský organismus se již řada vědeckých týmů napříč světem věnovala, ale k jednoznačným závěrům však jejich snaha nevedla.

Laboratoř nestačí

Heather Hallen-Adams, expertka z University of Nebraska-Lincoln pro časopis uvedla, že k dispozici nejsou výsledky studií, které by sledovaly vliv dlouhodobého užívání funkčních hub na lidské zdraví. Přitom právě kontinuální sledování užívání doplňku po dostatečně dlouhou dobu je pro přisouzení blahodárných účinků zásadní. Podle Adams některé studie skutečně potvrdily, že určité houby mohou mít pozitivní efekt. Problém však je, že ten byl potvrzen jen v laboratorních podmínkách, nikoli klinickými testy.

U houby reishi byl například prokázán obsah beta-glukanů, které mohou podpořit imunitní reakci organismu při nádorovém onemocnění. Jenže příslušné studie se z velké části omezily na laboratoře používající rakovinné buňky v Petriho misce, případně s geneticky upravenými hlodavci. „Výsledky klinických studiích, pozorované u skutečných lidí s různými typy rakoviny a složitou genetikou by byly pravděpodobně velmi odlišné,“ míní expertka.

„Dokud se nedostanete ke klinickým studiím se skutečnými lidmi, nemůžete říci, že produkt má skutečné zdravotní přínosy," souhlasí Gary Deng, lékař z Memorial Sloan Kettering Cancer Center v New Yorku.

Podle časopisu se houby přes zpracovatele, distributory či prodejce prezentují jako pomáhající, případně neškodné. Několik vědeckých studií však přišlo na to, že mohou být za určitých situací i toxické. Jeden z oslovených expertů proto přirovnal současný stav, kdy poptávka po houbách roste, ale regulace je velmi nízká, jako „divoký západ.“ Dokud prý houby nejsou prezentovány jako náhrada osvědčených léčebných postupů, nikdo se o ně moc nestará. Což je chyba.