Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Bývalé monopoly přicházejí o klienty. Dvě pětiny odběratelů plynu už jsou u konkurence

Trh s plynem funguje lépe než v případě elektrické energie. Podle aktuálních statistik správce energetického trhu OTE přešlo k novým neboli alternativním dodavatelům plynu již 39 procent českých domácností a firem. V případě elektřiny je tento podíl nižší, a sice 29 procent. Má to logiku – rozdíly v cenách plynu bývají vyšší a změnou dodavatele tak lze ušetřit víc peněz.

Bývalé monopoly přicházejí o klienty. Dvě pětiny odběratelů plynu už jsou u konkurence
Plyn - ilustrační foto | Shutterstock

Pořadí na prvním místě se nezměnilo. Největším dodavatelem elektřiny v Česku zůstává stále skupina ČEZ a zemního plynu innogy (dříve RWE). Jenže tito lídři energetického trhu ztráceli nejvíc. Zatímco před startem liberalizace mělo elektřinu od dceřiných firem ze skupiny ČEZ zhruba 60 procent zákazníků v České republice, ke konci loňského roku to bylo už jen necelých 42 procent. Ještě větší propad zaznamenalo innogy na trhu s plynem – z 83 na 40 procent. 

Na trhu s elektřinou dodnes platí, že první trojici největších dodavatelů tvoří nástupci bývalých regionálních monopolů – tedy ČEZ, E.ON a Pražská energetika. Tu však dohání skupina firem Bohemia Energy podnikatele Jiřího Písaříka. Pokud k mateřské firmě přičteme dceřiné podniky (X Energie, Comfort Energy, Europe Easy Energy a Amper Market), dostáváme se zhruba na 10 procent všech zákazníků. Dalším silným hráčem je innogy Energie, u které je přes sedm procent odběratelů elektřiny.

 

Jiná situace nastala na trhu se zemním plynem. ČEZ, který začal nabízet dodávku plynu před deseti lety, se prodral na druhé místo za innogy. Smlouvu s ním má již přes 15 procent z celkového počtu tuzemských zákazníků. Předběhl tak dva tradiční dodavatele – Pražskou plynárenskou a E.ON. Také zde je silným hráčem Bohemia Energy, včetně dceřiných firem kontroluje zhruba 10,5 procenta trhu. V posledních několika letech roste podíl MND, zatím je na necelých třech procentech.

Velcí firemní zákazníci mohou měnit dodavatele elektřiny od ledna roku 2002, plynu od počátku roku 2005. Domácnosti tuto možnost získaly o pár let později. V případě rodinného domku vytápěného plynem lze změnou dodavatele ušetřit až 10 tisíc korun ročně, u elektrické energie je to až osm tisíc. Naopak lidé, kteří elektřinu nevyužívají k vytápění ani k ohřevu vody, změnou ušetří často jen řádově stovky korun za rok. Představu o možné úspoře lze získat díky cenovým srovnávačům, které provozuje například odborný web tzb-info.cz.