Ekonomika momentálně inkasuje sérii úderů, z nichž se některá odvětví nejspíše už nevzpamatují. A je upřímné konstatovat, že to z velké části není ani tak dílem vlády a ministerstva zdravotnictví.
To nejhorší, co nás mohlo potkat, je návrat strachu, na němž mocně zapracovali někteří kolegové novináři s různými Prymuly, Maďary a dalšími hlasateli katastrof, kterým na jaře zachutnala světská sláva. Ale i s novými, neokoukanými ještě razantnějšími věrozvěsty, jako je třeba nyní populární Dr. Doom, evoluční biolog Flégr, který je schopen vyděsit i odrostlejší dítě k smrti, aniž by otevřel ústa. Natož když věští hromady mrtvol po ulicích.
A tak máme sice zavřené jen noční bary a diskotéky, které se evidentně nedožijí Vánoc, ale strach vyprázdnil i běžné restaurace. Běžné obchody evidují převahu personálu nad zákazníky a nákupy potravin se zase přesouvají na online aplikace. Hotelový byznys v Praze a na místech, které živili zahraniční turisté, také končí.
Tvrdá karanténa pro lidi, kterým nic není a nikdo netuší, zda jsou vůbec schopni někoho nakazit jinou než zase bezpříznakovou verzí choroby, rozbíjí pracovní týmy a firmy zase masově přecházejí na home office, ačkoli, jak autorovi potvrdil jeden z šéfů velké IT firmy, kde si změřili produktivitu, tak klesá výkon týmů o 20 až 25 procent. Ekonomiku, která se v létě začala slušně vzpamatovávat, tento vývoj, jehož základem je jednoznačně především strach, jednoznačně srazí zase do kolen.
Máme se opravdu čeho bát? Pohled na rostoucí čísla aktuálně infikovaných je jistě působivý. Tedy do okamžiku, než si porovnáme počty provedených testů, kdy ve vrcholící jarní fázi jich bylo pět až šest tisíc, zatímco nyní jich je osmnáct tisíc. Je zjevné, že minimálně za polovinu zrychlení epidemie může jen a pouze třikrát vyšší počet otestovaných osob. To podporuje i skutečnost, že velká část nemocných o žádné nemoci neví.
Že nám rostou už i počty hospitalizovaných? Pomiňme pozoruhodný výrok ředitele motolské nemocnice Ludvíka, podle něhož jsou tři z padesáti hospitalizovaných Pražáků také bez příznaků. Ale v dubnu bylo hospitalizováno 11 procent nakažených. Na začátku července už jen tři procenta a nyní je ten podíl ještě o třetinu menší, tedy dvě procenta. Existuje nějaký důvod, proč by se měl jasný trend poklesu změnit v růst? Smrtnost 0,2 procenta je citelně pod standardem každoroční chřipky.
Opatrnost a nějaká hygiena je jistě na místě, ale opravdu musíme být tak vyděšení? I když to bude znamenat, že tu pětitisícovku, co letos dostanou k Vánocům důchodci, budou muset za rok vracet? Ten strach bude totiž hodně drahý a zabíjí ekonomiku účinněji než koronavirus lidské plémě.
