Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Regulace využívání biomasy je podle ekologů nedostatečná. Nový plán Evropské komise ji totiž vztáhl jen na tři procenta původních lesů.
Ukončete spalování dřeva a obětování lesů. Tak lze shrnout obavy ochránců životního prostředí i řady vědců, kteří reagují na nové návrhy Evropské komise v oblasti klimatické politiky a snižování emisí. Vede se spor o to, do jaké míry lze spalování dřeva jako biomasy považovat za udržitelný a bezemisní zdroj výroby energie.
I když má bruselská exekutiva ve své lesnické strategii závazek, že se do roku 2030 vysadí tři miliardy stromů v celé EU, na druhou stranu se počítá s tím, že většina porostů může být využívána i jako palivo. To se nelíbí řadě ekologických organizací, které tvrdí, že spalováním dřeva se jen urychluje změna klimatu, proti které chce EU bojovat snižováním emisí skleníkových plynů zejména v dopravě a energetice v plánu nazvaném Fit for 55. Číslovka vyjadřuje to, že se nejpozději v roce 2030 sníží emise oproti úrovním z roku 1990 o 55 procent.
Komise podle kritiků nepřistoupila k přísnější regulaci využívání dřeva ke spalování. Aktualizace směrnice o obnovitelných energiích v EU počítá pouze se zákazem získávat dřevo z „primárních lesů“, které ale tvoří jen tři procenta celkové výměry v zemích Unie. V dalších oblastech, které se počítají do porostů s vysokou biologickou rozmanitostí, by mělo být využívání dřeva pro palivové dřevo nebo výrobu pelet omezeno.
Komise zmiňuje ve své koncepci i to, že by mělo být minimalizováno využívání celých stromů pro získávání energie. To má platit jak pro pokácené stromy v EU, tak pro ty z dovozu. Také dotace pro produkci biomasy z pařezů a kořenů stromů mají být postupně ukončeny.
Lina Burneliusová ze švédské organizace Skydda Skogen (Zachraňte lesy) obvinila bruselskou komisi, že rezignovala na zásadní požadavek, jak zabránit nadměrné těžbě dřeva, jež skončí jako palivo. Počítá totiž dřevní biomasu jako obnovitelný zdroj energie. „Plán Fit for 55 je škodlivý pro lesy a nedostatečný v řešení klimatické změny,“ postěžovala si v deníku The Guardian.
Spalování dřeva je podle ní potřeba také počítat do statistik produkce emisí skleníkových plynů. Bruselští politici a úředníci nechtějí přiznat, že obětují lesy kvůli koncepci bioenergie. Spalování dřeva místo uhlí nebo benzinu není žádným řešením, zdůraznila.
Sini Eräjääová z organizace Greenpeace namítá, že rostoucí poptávka po biomase vede k tomu, že se v lesích stále více kácejí dospělé stromy, a politika Bruselu to nijak neomezuje. Ochrana jen malé části lesů povede k tomu, že jinde se bude těžit víc, aby se splnil limit pro obnovitelné zdroje energie.
Proti spalování dřeva se vyslovilo i přes pět stovek vědců, kteří letos v lednu v otevřeném dopise vůdcům USA, EU, Jižní Koreje i Japonska napsali, že protestují proti tomu, aby bylo dřevo považováno za obnovitelný zdroj energie. Využívání dřevní hmoty pro výrobu pelet totiž zvyšuje těžbu stromů.
Dříve se pro provoz papíren i na pilách používal odpad ze stromů právě k výrobě elektřiny nebo tepla, nyní se ale část celých stromů využívá k výrobě pelet. A uhlík, který v sobě stromy ukládají desítky let, se předčasně uvolňuje do atmosféry. Stromy jsou podle odborníků důležitější jako živé organismy, jež také přispívají k udržování biodiverzity v přírodě.
Evropská komise ale argumentuje tím, že 49 procent dřevní biomasy vzniká z odpadního dřeva během jeho zpracování, převážně z větví a pilin. Dalších 37 procent pak z nekvalitního dřeva, jež by se stejně nemohlo použít například pro stavební účely a které se musí vykácet v lesních porostech během prořezávek a probírek. Jen 14 procent dřeva, jež se použije na výrobu energie, je neznámého původu a může pocházet z dospělých zdravých stromů.
Proti návrhu komise se ale postavil i dřevozpracující průmysl a producenti dřevní biomasy, již jsou sdruženi v Bioenergy Europe. Fit for 55 zkomplikuje rozvoj bioenergetiky v EU, která může plnit klíčovou úlohu při přechodu od fosilních paliv, namítají zástupci tohoto sektoru.
