Byly to smělé plány. Největší jihoamerický stát se zavázal, že do roku 2025 sníží produkci emisí o 37 procent (oproti roku 2005), do roku 2030 dokonce o 43 procent. Dále slíbil, že znovu zalesní 12 procent amazonských pralesů a jeho energetický mix budou ze 45 procent tvořit obnovitelné zdroje.
Problémem je, že tyto závazky vyhlásila předchozí vláda levicově orientované prezidentky Dilmy Rousseffové. Po nástupu Jaira Bolsonara nastala úplná změna kurzu, která se z velké části týká i ekologických ambicí Brazílie.
Bolsonaro, který na sebe letos upozornil hlavně zlehčováním covidu-19, jenž pak začal v Brazílii nekontrolovatelně řádit, se dlouhodobě zasazuje o to, aby se v Amazonii mohlo více těžit, a vstřícný je i k zemědělcům. Zároveň zpochybňuje klimatickou změnu.
Bolsonarova politika znervózňuje i vlivnou skupinu institucionálních investorů, která letos brazilské vládě dopisem pohrozila, že se ze země stáhne, pokud se největší znečišťovatel Jižní Ameriky nezačne chovat ekologicky zodpovědněji. Jde o skutečně významnou hrozbu, protože 29 podepsaných fondů ovládá aktiva v celkové hodnotě 3,7 bilionu dolarů.
„Potřebujeme vidět změnu směru,“ okomentoval motivaci vzniku dopisu Jan Erik Saugestad, výkonný ředitel norského fondu Storebrand ASA. „Pokud by k tomu nedošlo, finanční rizika by byla příliš velká a nakonec bychom se museli stáhnout.“
Na takové hrozby už musela Brazílie zareagovat a tamní ministr životního prostředí Ricardo Salles podle agentury Bloomberg připravil plán, podle něhož by se země mohla stát do roku 2060 uhlíkově neutrální. Případně ještě dříve. Podmínkou je, že ostatní země Brazílii poskytnou ročně deset miliard dolarů.
Salles si představuje, že investoři by mohli pomoci pralesům v Amazonii třeba tím, že by se stali jakýmisi sponzory určitých pozemků. Snaha získat prostředky od ostatních zemí by se měla dostat do nového návrhu na snížení emisí, který by Brazílie měla představit pět let po uzavření Pařížské klimatické dohody ještě letos.
Amazonské pralesy sužují poslední dva roky četné požáry a stále postupující odlesňování. Terčem kritiky se stala hlavně brazilská vláda, která podle ekologických organizací pralesy nechrání a naopak přispívá k jejich ničení.
