Brazilský prezident Jair Bolsonaro dokazuje, že být ostrý a tupý najednou je v politice možné. Investoři to chápou také.
Až se bude za počátek 20. let tohoto století vyhlašovat prvenství v kategorii ostrých hochů, kteří se nechali demokraticky zvolit hlavou státu, aby totálně propadli, nemůže Jair Bolsonaro v užším výběru chybět. Brazilský prezident je u moci necelého půldruhého roku, ale na téma ostuda již stihl napsat několik hutných kapitol. Za některé může pykat odvoláním z funkce a dost možná i vězením. Za jiné platí ostatní Brazilci, často i životem.
Když byl loni analytik Financial Times Gideon Rachman v Brazílii, překvapilo ho, jak intenzivně srovnává tamní podnikatelská elita svého prezidenta s Donaldem Trumpem. „Jsou si velice podobní, ale Bolsonaro je o hodně hloupější,“ řekl mu jeden prominentní finančník. Trump vedl, jakkoli mizerně, vlastní byznys, kdežto Bolsonaro to v armádě dotáhl na kapitána, zněl jeden z argumentů. Trump řekl, že jako koronavirovou prevenci užívá lék na malárii; Bolsonaro nařídil ministerstvu zdravotnictví totéž doporučovat veřejnosti. Když došlo na demonstrace proti karanténním opatřením, Trump jim vyjádřil své sympatie, Bolsonaro na nich rovnou řečnil.
Ještě před rokem a půl přitom brazilští byznysmeni Bolsonarův příchod vítali. Těšili se, že jeho protržní názory – ve srovnání s plíživým protekcionismem socialisticky smýšlejících předchůdců – jim uvolní ruce a přitáhnou do země zahraniční kapitál. Namísto toho mají před sebou vidinu druhé ekonomické recese během pěti let a prezidenta, jehož každý další krok situaci jen zhoršuje.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot