Podle dohody o přiznání viny bude muset americký výrobce letecké a zbrojní techniky Boeing zaplatit pokutu ve výši 243,6 milionu dolarů v souvislosti s letem 610 společnosti Lion Air v roce 2018 a letem 302 společnosti Ethiopian Airlines o rok později. Na jejich tragických haváriích, při nichž zemřelo více než 300 lidí na palubě letadel, se přinejmenším částečně podepsala skutečnost, že firma předtím nesprávně popsala funkce řízení autopilota.
Kromě toho bude Boeing muset po dobu tří let podléhat nezávislému dohledu nad dodržováním předpisů, píše server Quartz. Letecká společnost bude rovněž nucena investovat nejméně 455 milionů dolarů do vlastních programů pro dodržování bezpečnostních předpisů.
To představuje meziroční nárůst výdajů na dodržování předpisů o 75 procent. Uvádí to nedělní soudní podání amerického ministerstva spravedlnosti s tím, že dohoda neposkytuje Boeingu žádnou imunitu pro žádné další trestní případy nebo vyšetřování, jimž čelí.
Tato opatření jdou nad rámec původní dohody z roku 2021. Tehdy se Boeing po zmíněných haváriích zavázal zaplatit pokutu ve výši 2,5 miliardy dolarů. Zároveň slíbil, že bude dodržovat bezpečnostní pravidla lépe.
Whistlebloweři v akci
Firma tak měla urovnat obvinění, že podvedla Federální úřad pro letectví (FAA) při popisu systému pro zvýšení manévrovacích schopností svého letadla Boeing 737 Max. Chyby tohoto systému ovlivnily řízení letu řečených strojů, což následně vedlo k uvedeným neštěstím.
Ministerstvo spravedlnosti však letos obvinilo Boeing z porušení podmínek této tři roky staré dohody. Poté, co letos v lednu za letu praskla dvířka letadla Boeing 737 Max 9, přišly na to téma stížnosti od několika whistleblowerů. Otázky stran bezpečnosti boeingů se tak znovu dostaly na přetřes.
Senátor Richard Blumenthal v červnu při senátním slyšení odstupujícího šéfa Boeingu Davida Calhouna řekl, že podle jeho názoru existují „ohromující důkazy“ o porušení dohody. Podle něho „by mělo být zahájeno trestní stíhání“, protože incident s uvolněnými dvířky naznačuje, že Boeing neprováděl interní reformy, které slíbil.
Investoři si oddechli. Cena akcií Boeingu v reakci na pondělní zprávu vzrostla téměř o procento. Analytici předpovídají, že přiznání viny pravděpodobně neovlivní cenu akcií firmy, její úvěrový rating ani příjmy od americké vlády, píše list Financial Times.
Finanční sankce je pro firmu snadno zvládnutelná. „Výše pokuty v dolarech je takového rozsahu, že pro náš pohled na úvěrový profil není podstatná,“ řekl Jonathan Root, analytik ratingové agentury Moody's.
Relativně nízká pokuta je však pouze jedním z důvodů optimismu investorů i analytiků. Tím druhým je fakt, že Boeing je prominentním dodavatelem zbrojní techniky pro americké ozbrojené síly – a podle všeho jím zůstane.
Právníci-specialisté na státní zakázky uvedli, že Boeing pravděpodobně o možnost dodávat své produkty Pentagonu nepřijde. Existuje sice pravidlo, které společnostem s trestní minulostí zakazuje obchodování se státem – ale prezidentská administrativa jim může udělit výjimku. A to bude podle všeho i případ Boeingu.
Firma dodává Pentagonu důležité vojenské stroje, například stíhačky F/A-18 Super Hornet, vrtulníky AH-64 Apache nebo tankovací letouny KC-46 (o letadlu Air Force One, jejž využívá americký prezident, ani nemluvě). Právě tyto zakázky tvoří rozhodující zdroj příjmů Boeingu.
Nespokojení pozůstalí
Paul Seidman, partner butikové právní firmy Seidman & Associates specializované na státní zakázky, řekl, že podle pravidel mohou federální úřady požadovat, aby dodavatel prokázal, že pouze podnikl kroky k nápravě svých problémů. „Bylo by neobvyklé, kdyby velká firma jako Boeing byla z armádních zakázek vyloučena. Pro obranu je nezbytná a jejích konkurentů je omezený počet,“ řekl.
Reputační problémy, s nimiž se Boeing potýká coby výrobce civilních letadel v konkurenčním boji s evropským Airbusem, jej proto v tomto případě tíží podstatně méně.
Ne každému se takový nejčerstvější vývoj kauzy líbí. Rodiny obětí nehod již vyjádřily svůj záměr postavit se proti navrhované dohodě. Podle jejích podmínek se představenstvo Boeingu s rodinami obětí osobně setká.
„Problém je, že toto urovnání dává tušit, že spravedlnost lze koupit – a to velmi levně,“ řekl Prataj Chatterjee, výkonný ředitel neziskové organizace CorpWatch, jež se snaží hnát korporace k zodpovědnosti.
