Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Blesky na českém nebi

Je lepší dál pronajímat švédské gripeny, nebo koupit americké F-35 Lightning II? O budoucnosti nadzvukového letectva se musí začít rozhodovat co nejdříve

Blesky na českém nebi
Dvaadvacetiletý pronájem gripenů vychází zhruba na 36 miliard korun. | Shutterstock.com

Švédské stíhací letouny JAS-39 Gripen si Česko pronajímá už sedmnáct let. Během té doby čtrnáct strojů, které patří do výzbroje 211. taktické letky 21. základny taktického letectva v Čáslavi, chránilo nejen vzdušný prostor České republiky, ale i dalších států Severoatlantické aliance – hlavně v Pobaltí.

Jak známo, gripeny Česko nevlastní, ale pronajímá si je. První, desetiletý kontrakt skončil v roce 2015 a navázal na něj druhý, dvanáctiletý kontrakt do roku 2027. Celkové náklady za 22 let pronájmu se vyšplhají k 36 miliardám korun. A nyní, pět let před koncem druhého pronájmu, je vzhledem ke standardní délce a náročnosti akvizičního procesu ministerstva obrany velmi aktuální otázka, jakou podobu bude mít české nadzvukové letectvo po roce 2027.

Finský vzor

Pro inspiraci může pomoci srovnání s Finskem. Finové, kteří disponují HDP podobným České republice (v roce 2020: Finsko – 271,2 mld. USD, ČR 243,5 mld. USD) a v posledním roce výrazně navýšili výdaje na obranu (přibližně dvě procenta HDP v roce 2021, což je takřka na úrovni cíle, který si pro rok 2025 stanovila nová ministryně obrany Jana Černochová za ODS a který už roky po všech členech NATO žádají Spojené státy), totiž na konci loňského roku oznámili, že modernizují své nadzvukové letectvo. Místo stárnoucích F/A-18 Hornet nakoupí moderní letouny páté generace F-35 Lightning II.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit