Nigerijec Tola Fadugbagbe se před deseti lety přestěhoval z venkova do hospodářského centra země Lagosu v naději, že ve velkém městě najde lepší živobytí. Jenže jako mnozí jiní mladíci se protloukal od jedné nárazové práce k druhé bez vyhlídky na zlepšení. V roce 2016 ho zaujala internetová reklama na investici do bitcoinů.

„Každý den jsem pak strávil hodiny sledováním videí na YouTube a načítáním informací o bitcoinu. Neměl jsem moc peněz, a tak jsem začal se sto dolary,“ vypráví Fadugbagbe. Právě malí investoři jako on, kteří nakupují kryptoměny v nízkých sumách, jsou motorem, který z Nigérie k nechuti jejích politiků udělal pro bitcoiny druhý největší trh na světě hned po USA. 

Platforma Paxful, na které mezi sebou obchodují drobní držitelé kryptoměn, uvádí, že na ní v letech 2015 až 2020 Nigerijci nakoupili bitcoiny v hodnotě 567 milionů dolarů. Pro srovnání u Američanů, kteří jsou neotřesitelně na prvním místě, tato statistika uvádí 3,7 miliardy dolarů, zatímco u třetích Číňanů pouze l81 milionů. Podle výzkumu Statista Global Consumer Survey, který se v 74 zemích světa uživatelů internetu ptal, jestli používají nebo vlastní kryptoměny, dostal nejvíce kladných odpovědí právě v Nigérii od 33 procent dotázaných.

Pro nás hračka, pro Afričany nutnost

Českého ekonoma Dominika Stroukala, který o bitcoinu napsal už několik knih, přední nigerijská pozice ve světě kryptoměn vůbec nepřekvapuje. „Za prvé v Africe jsou i kvůli mládí populace na finanční transakce všeho druhu zvyklí používat mobily mnohem víc než my, takže je nezpomaluje neznalost technologií, které obchod s bitcoinem umožňují,“ vysvětluje Stroukal. „Za druhé pro nás v západním světě jsou bitcoiny stále spíše investiční hračkou, zatímco v rozvojovém světě mohou být nutností. Jednou z alternativ, která chrání jejich držitele před inflací nebo před nadbytečnými regulacemi tamních bank,“ dodává.

Můžeme si to ukázat na příkladu Michaela Ugwua, který v Lagosu vlastní mediální firmu. Ač v místní měně naira vydělával v minulých letech čím dál víc, reálně – po přepočtení na dolary – měl kvůli vysoké inflaci domácího oběživa, která se pohybuje vysoko nad 15 procenty, stále méně. Chtěl se před inflací bránit tím, že své peníze převedl na librový účet své manželky v Británii, ale v tomto případě zase finančně krvácel na transakčních poplatcích, takže se nakonec uchýlil ke kryptoměně. „Nechtěli jsme na bitcoinu vydělávat. Vidíme to jako variantu úspor v měně, která udržuje hodnotu peněz,“ vysvětloval Ugwua na BBC.

Nigerijská naira je nestabilní, inflace chronická, limity na výběry v zahraničních měnách nízké a k půjče v bance se málokdo dostane – to vše brzdí ekonomickou aktivitu nigerijských občanů. Bitcoin se zdá být odpovědí na jejich finanční potíže. A po zprávách o šťastlivcích, kteří je před několika lety koupili za pár šupů a nyní v nich mají uložen majlant, se v západní Africe strhla hotová kryptoměnová horečka. Kdekdo nakupoval kdeco, jen když to nějak souviselo s kryptoměnou.

„Mnozí pochopitelně spláčou nad výdělkem. Sám jsem to zažil dvakrát. Není možné, aby nějaké aktivum rostlo, aniž by jednou nespadlo. To by bylo hospodářské perpetuum mobile. My na Západě si můžeme dovolit ten luxus poučovat, jak rozkládat investiční rizika. Ale kdyby nám výdělky znehodnocovala dvouciferná inflace, možná bychom radili jinak,“ komentuje to Stroukal.

Nigerijským politikům se ovšem nelíbí, že se značná část domácích úspor přesouvá do sféry, nad kterou nemají kontrolu. Nejde jen o dohled ekonomický, ale i politický. Loni v říjnu se rozjely velké protesty mladých proti policejnímu násilí, které rychle přerostly v demonstrace proti formálně demokratickému politickému systému, v němž si ovšem moc mezi sebou předávají zasloužilí kmeti.

Skupinám, které protesty svolávaly, ale i jejich čelným představitelům byly zmrazeny účty. Organizátoři to však obešli tak, že peníze nutné například na zaplacení příjezdu sanitek ze soukromých nemocnic vybírali v bitcoinech. K podpoře demonstrací, které nakonec policejní složky krvavě potlačily, tímto způsobem vyzýval mimo jiné šéf Twitteru Jack Dorsey.

foto Profimedia.cz

V únoru došlo ještě k ráznějšímu kroku. Nigerijská centrální banka nařídila finančním ústavům, aby pod záminkou boje s kriminalitou zablokovaly účty všem, kdo je používají k nákupům bitcoinů. To je pro kryptoměny překážka, ale ne nepřekonatelná. „Předpokládám, že pro mladé Nigerijce to moc znamenat nebude. Zákaz centrální banky může změnit legálnost, ale ne legitimnost si bitcoiny pořizovat,“ odhaduje Stroukal. Nigerijcům to omezí nákupy v prověřených směnárnách, ale nezabrání jim to získávat je od jiných individuálních držitelů kryptoměny přes platformy, jako je výše zmíněny Paxful.

„Takové weby ale slouží jen jejich držitelům, takže opatření omezuje nováčky ve světě kryptoměn, aby si i oni uložili do virtuální peněženky bitcoiny,“ říká Stroukal. Dodává, že i oni se k nim mohou dostat přes nějakého prostředníka, což jim ovšem investici o marži tohoto prostředníka prodraží a navíc nemají záruku, že jim mezičlánek s penězi neuteče.

Nigérie není první, kdo se snaží nástup kryptoměn nějak přibrzdit. „Jinou metodu používá například Čína nebo Indie, když zakazují místním obchodníkům, aby za kryptoměnu cokoli prodávali. Takže bitcoiny sice máte, ale ve své vlasti je není kde utratit,“ říká Stroukal.

Bitcoin jako nový zlatý standard

V západním právním prostředí nejsou tak tvrdé zásahy proti bitcoinům a dalším kryptoměnám možné, ale i tam centrální banky používají „soft“ regulaci. „Bitcoin nemohou zakázat jen proto, že se jim nelíbí, ale mohou elegantně limitovat jeho využití pomocí paragrafů proti praní špinavých peněz nebo zákonů na ochranu spotřebitele. Například bitcoinové směnárny na našem území nemohou podnikat, protože jim žádná banka neotevře povinný účet. Z předběžné opatrnosti, aby se případně nedostala do konfliktu s centrální bankou,“ říká Stroukal. Situace se nicméně postupně mění a Evropa se kryptoměnám pomalu otevírá, vstřícnější jsou například Švýcarsko, Estonsko, Malta, Kypr či Lichtenštejnsko.

„Kdyby se v roce 2011 nebo 2012 politici rozhodli proti bitcoinu vystoupit s tím, že je to užitečný nástroj jen pro obchodníky s drogami, zbraněmi, dětskou pornografií a dalším zakázaným zbožím, mohli by to udělat, protože by nebyli daleko od pravdy,“ reaguje Stroukal na otázku, proč tedy politici nepostaví kryptoměnu mimo zákon.

Dnes už by to podle něj neprošlo. Jednoduše proto, že úspory v bitcoinech mají široké vrstvy obyvatel, kteří by se odepsání svých peněz rozhodnutím seshora určitě bránili. „Když už kurz bitcoinu běžně běhá na informačních lištách zpravodajských kanálů, tak je na zákaz evidentně pozdě,“ glosuje to český ekonom.

Jakou mají tedy kryptoměny budoucnost, a to nejen Nigérii, ale i jinde ve světě? „To je otázka za milion. Bitcoin vznikl s cílem být digitalizovanou hotovostí mimo kontrolu bank, ale dnes je spíše alternativou zlata jako rezervy než alternativou dolaru jako platidla. Lidé v bitcoinu vidí spíš investici než něco, čím bychom mohli platit v restauraci,“ říká.

Takže zlatý standard už máme, teď jen, jak vytvoříme digitální hotovost, kterou by zvládl zaplatit každý, jako dnes každý snadno dokáže platit měnami, nad kterými dohlíží stát. A tón krypto revoluci klidně mohou udávat úplně jiné části světa, než jsme dnes zvyklí. Nigérie může být jednou z nich, pokud její politici tamní bitcoinový boom nezadusí.

Autor je spolupracovníkem redakce