Paralelní odklon od uhlí i jádra bude mít na nejsilnější evropskou ekonomiku, se kterou je výrazně propojená i ta česká, zásadní dopad. Před existenčními problémy varuje německý svaz ViK, který sdružuje zástupce energeticky intenzivního průmyslu, jako jsou ocelárny, papírny, cementárny, sklárny nebo chemičky. Jeho členové spotřebovávají čtyři pětiny energie v německém průmyslu.
Pro řadu z nich odpojení uhelných nebo jaderných bloků znamená, že si budou muset výrazně připlatit za používání přenosové soustavy. Přechod na obnovitelné zdroje může v krajním případě znamenat i ukončení výroby. Zejména se to týká produkce hliníku, oceli a chemického sektoru, informoval Welt am Sonntag.
Vyšší náklady za spotřebu energie ohrožují současné rozmístění řady průmyslových podniků na území Německa. Podle vyhlášky o poplatcích za přístup do elektrické sítě je jejich výše závislá na fyzické vzdálenosti továrny od nejbližší elektrárny. Pokud se v okolí odpojí uhelný nebo jaderný zdroj, náklady výrazně vzrostou.
Týká se to například hamburského výrobce hliníku Trimet. Na konci minulého roku byla odpojena jen pět let stará uhelná elektrárna v hamburské čtvrti Moorburg, kterou vlastní švédský koncern Vattenfall. Elektrárna o instalovaném výkonu 1,6 gigawattu byla spuštěna v listopadu 2015 a původně měla fungovat až do roku 2038. Její provoz je ale kvůli vysokým cenám emisních povolenek nerentabilní.
Ředitel průmyslového svazu ViK Christian Seyfert kritizuje zejména to, že průmysl doplácí na politické rozhodnutí německé vlády, které nemá šanci nijak ovlivnit. Koncerny v minulosti uvěřily, že poplatky za používání elektrické sítě budou stabilní. To se ale nestalo.
„Za odstavení elektráren nejsou odpovědné tyto společnosti, ale vnímají to jako exogenní šok,“ zdůraznil. Jak se budou v následujících letech zavírat další elektrárny, bude se problém pro německý průmysl prohlubovat, varoval. Nikdo totiž pořádně neví, kdy a kde se další zdroj odpojí, proto se průmyslové podniky na novou situaci nemohou připravit, tvrdí Seyfert. Od německé vlády žádá, aby zavedla moratorium na cenu síťových poplatků na úrovni před odstavováním (zejména) uhelných zdrojů.
Projaderný Gates
Zatímco u spalování uhlí panuje jednoznačná shoda na tom, že je nutné využívání tohoto zdroje v následujících letech ukončit, v případě jádra je situace složitější. Už v minulých letech řada německých průmyslníků zpochybnila odklon od atomových elektráren jako uspěchaný.
Stejné stanovisko zastává i zakladatel Microsoftu Bill Gates. Jadernou energetiku podporuje kvůli tomu, že neprodukuje emise oxidu uhličitého. Na vývoj nových reaktorů má směřovat i část ze dvou miliard dolarů, které investuje do udržitelných technologií. Podle něj je nutné zabránit klimatické katastrofě. I proto by vlády i další soukromé subjekty měly zvýšit investice do výzkumu a vývoje čistých zdrojů energie. Kvůli nespolehlivosti solární a větrné energie je ale potřeba mít v zásobě i jádro.
Německému autoprůmyslu Gates vzkázal, že celý sektor musí zvýšit úsilí k urychlení vývoje dostupných elektromobilů. Pokud se Německo nestane obdobou Norska, kde různé daňové úlevy extrémně zvýhodnily provoz elektromobilů, bude to pro klimatické cíle podle něj znamenat obrovskou tragédii.
Energetická dálnice
Německé spolkové země souhlasily s novými pravidly, jež zjednoduší výstavbu energetické dálnice ze severu na jih Německa, kde je umístěna řada průmyslových podniků. Naopak nové větrné parky vznikají na severu země u pobřeží a energii je potřeba dostat na jih novými elektrickými trasami. Legislativa počítá se třemi desítkami projektů, jež mají zajistit úspěch energetické koncepce postavené na udržitelných zdrojích. Ministr hospodářství Peter Altmaier z CDU tvrdí, že byl schválen klíčový prvek pro úspěšnou Energiewende.
