Bez státních dluhopisů nový reaktor nevyroste

Ministerstvo průmyslu a obchodu vedené Karlem Havlíčkem už prý přišlo na trik, jak zajistit návratnost stovek miliard korun investovaných do nového jaderného bloku v Dukovanech. Pokud nebude tržní cena elektřiny stačit na pokrytí nákladů, doplatí zbytek peněz spotřebitelé elektřiny. Domácnosti budou platit podle velikosti jističe, průmysl dle výše rezervovaného příkonu.

Aspoň tak o plánu informoval před týdnem web týdeníku Respekt. Zdá se, že současná vládní koalice nové jaderné bloky doopravdy chce a udělá vše pro to, aby mohly vzniknout. Prvním krokem bude schválení zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice. Má se odehrát pokoutně ve zkráceném připomínkovém řízení a s omezením okruhu úřadů, jež se k návrhu budou smět vyjádřit, jak upozornil týdeník Hrot.

Pokud vláda chce, aby nový jaderný reaktor v Česku opravdu vyrostl, tak bude muset vymyslet něco chytřejšího. Zdražení plateb za jističe naštve spoustu lidí a možná i obrátí veřejné mínění proti jaderné energetice. Stačí připomenout, jak zuřivý odpor vyvolal před čtyřmi lety pokus Energetického regulačního úřadu zvýšit platby za jističe výměnou za nižší distribuční tarify u spotřebované elektřiny. Druhý problém je v tom, že tento způsob dotování nezajistí cenově přijatelnou elektřinu z nového dukovanského bloku.

Proč je někdy lepší nešetřit elektřinou

Navrhované vyšší zohlednění velikosti jističe v cenách elektřiny má smysl. S novými jadernými bloky i bez nich.

Navrhované vyšší zohlednění velikosti jističe v cenách elektřiny má smysl. S novými jadernými bloky i bez nich.

V balíku dokumentů pro vládu lze ve zprávě RIA najít tabulku (na straně 50), která je důležitější než cokoli jiného. Ukazuje totiž vztah mezi cenou peněz a cenou elektřiny z nového dukovanského bloku. Při návratnosti 35 let a s průměrnými náklady na kapitál osm procent bude výsledná cena 86 eur za megawatthodinu (což je hodně), při šesti procentech 66 eur a při čtyřech procentech částka klesne na celkem přijatelných 52 eur. Nový reaktor v Dukovanech je tedy zatím podobná záhada jako Schrödingerova kočka. Z dnešního pohledu je drahý i přijatelný současně. O výsledku rozhodne cena kapitálu.

ČEZ, případně jeho dceřiná společnost Elektrárna Dukovany II, bude mít problém sehnat na trhu levné peníze. Z pohledu soukromých investorů jsou rizika spojená s jádrem – ekonomická, bezpečnostní, dodavatelská i mezinárodně politická – příliš vysoká. Cena peněz tomu bude odpovídat. Řešením, jež stojí za úvahu, je vydat státní dluhopisy a vybrané peníze půjčit společnosti Elektrárna Dukovany II v době, kdy bude platit faktury.

Nový blok se podle současných odhadů bude stavět v letech 2030 až 2035. Právě v té době bude investor potřebovat přísun levných peněz v řádu desítek miliard ročně. Zkasírování spotřebitelů elektřiny formou jakési daně z jističe může pomoct až dodatečně. Stát tím získá možný zdroj peněz ke splacení jaderných dluhopisů, pokud by nový blok nebyl rentabilní. Samo o sobě to však podstatu problému neřeší.

Inspirace pro Česko? Životnost reaktorů lze prodloužit až na 75 let

Kanada místo výstavby nových investuje do renovace starých jaderných elektráren. Vyplatí se to?

Kanada místo výstavby nových investuje do renovace starých jaderných elektráren. Vyplatí se to?