Dělat v Číně byznys a vydělávat tam peníze jsou dvě odlišné věci, přičemž prvně jmenovaná je podstatně snadnější než ta druhá. Západní kapitál to teď znovu poznává
Dělat v Číně byznys a vydělávat tam peníze jsou dvě odlišné věci, přičemž prvně jmenovaná je podstatně snadnější než ta druhá. Západní kapitál to teď znovu poznává
Hlavní analytik Hrotu Mirek Zámečník vzpomíná, jak Češi „dovolenkovali“ dříve a kolik je to ve srovnání s dneškem stálo
Hlavní analytik Hrotu Mirek Zámečník vzpomíná, jak Češi „dovolenkovali“ dříve a kolik je to ve srovnání s dneškem stálo
Indický slum Dharaví, známý z oscarového filmu Milionář z chatrče, projde radikální proměnou. Na přestavbu jednoho z nejhustěji obydlených míst na světě by měl dohlížet miliardář Gautama Adani, který dokonce v roce 2022 na krátko sesadil Jeffa Bezose z druhé příčky žebříčku nejbohatších lidí světa.
Indický slum Dharaví, známý z oscarového filmu Milionář z chatrče, projde radikální proměnou. Na přestavbu jednoho z nejhustěji obydlených míst na světě by měl dohlížet miliardář Gautama Adani, který dokonce v roce 2022 na krátko sesadil Jeffa Bezose z druhé příčky žebříčku nejbohatších lidí světa.
Obchod s potravinami vyjde z krize nejspíš posílen. S jednou výjimkou. Bezobalové prodejny sčítají ztráty.
Nedělní odpoledne se u farmy v Krhanicích v Posázaví tvoří fronta. Jako jinde čekají zákazníci i zde způsobně s rozestupy a v rouškách, ale mlékomat se prakticky nezastaví a bez přestávky čepuje čerstvé mléko do přinesených lahví. „Poptávka stoupla o sto procent. Lidé měli asi v karanténě více času o sobě přemýšlet,“ pochvaluje si zájem sedlák František Mikoláš.
Je to paradox. Když se v Česku před deseti lety objevily první automaty na mléko, jejich rychle rostoucí popularita brzy značně utrpěla kvůli pochybnostem o hygieničnosti tohoto zůsobu prodeje. To se zdá být dávno zapomenuto a epidemie covid-19 mlékomaty evidentně nijak nezasáhla.
Jinak však čínská chřipka znamená pro bezobalový byznys tvrdou ránu. Ačkoliv prodejny potravin mohly zůstat po celou dobu otevřené a v klasických řetězcích tržby rostly oproti normálu o desítky procent, krámky nabízející jídlo bez zbytečného plastu naopak o desítky procent padaly. „V prvních dnech jsme byli jen asi na 25 procentech, teď jsme na 60 procentech původního stavu,“ popisuje Ondřej Tesař, zakladatel projektu Bezobalu, který provozuje tři bezobalové prodejny v Praze.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
