Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Rusko terorizuje Ukrajinu nejen svými nepřesnými raketami často z dob Sovětského svazu, ale také íránskými drony, které vydává za ruské. Ty jsou naopak doslova prošpikovány západními technologiemi, většinou amerického původu.
Masivní raketové útoky, kterými se snaží zlomit odpor Ukrajiny putinovské Rusko, vedou k tomu, že armádě docházejí zásoby přesných střel. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov tvrdí, že v ruských vojenských skladech už je pouze třináct procent munice, která je určená pro raketové systémy Iskander. Zásoby řízených střel jako Kalibr nebo Ch-55 jsou oproti předválečnému stavu poloviční nebo ještě menší.
I proto Rusko používá ve velké míře málo přesné „hloupé“ rakety, jež ničí energetickou infrastrukturu a často i další civilní cíle, jako jsou obytné domy, školy, nemocnice. Další zbraní, kterou Kreml v posledních týdnech nasadil proti houževnatým obráncům na Ukrajině, jsou íránské sebevražedné drony.
Ty ruská armáda přetřela ruskými barvami a nazvala je Geraň-1 (původně Šáhid-131) a Geraň-2 (Šáhid-136). Jejich hlavní výhodou je cena. Zatímco raketa Kalibr stojí několik milionů dolarů, dron Šáhid-136 asi dvacet tisíc dolarů.
Po jejich podrobné analýze se ukazuje, že některé součásti bezpilotních letounů s výbušninami využívají západní technologie, i když byly na íránský režim uvaleny přísné západní sankce, napsal německý týdeník Der Spiegel.
I když Moskva i Teherán nejprve vehementně popíraly, že společně obchodují se zbraněmi, později íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján částečně přiznal barvu a řekl, že Írán dodal Rusku menší množství dronů, ale ještě před začátkem útoku na Ukrajinu.
Nezávislá skupina zbrojních expertů ze Spojeného království Conflict Armament Research (CAR) několik dronů sestřelených nad Ukrajinou na začátku listopadu analyzovala a dospěla k závěru, že obsahují řadu technologií pocházejících od západních výrobců, z velké části amerických. Kromě „pitvání“ sestřelených dronů Šáhid-131 a Šáhid-136 se jednalo také o model Mohadžír-6.
Značná část součástek byla vyrobena v letech 2020 a 2021, kdy byly na Írán uvaleny sankce Západu, aby neměl íránský teokratický režim přístup k moderním zbrojním technologiím. „Asi 82 procent těchto komponentů bylo vyrobeno v USA,“ píše zpráva CAR. V dronech odborníci identifikovali komponenty od sedmi desítek výrobců ze třinácti různých zemí, konkrétní jména firem ale nezveřejnili. Všeobecně je známo, že motory do dronů vyrábí rakouská společnost BRP Rotax, jež patří pod kanadského výrobce motorů Bombardier Recreational Products.
Analýza podle kabeláže dokládá, že stejné komponenty byly použity také u dronů využitých na Blízkém východě, takže byly určitě vyrobeny v Íránu. Íránské drony sestřelené nad Ukrajinou podle britských analytiků vykazují značný stupeň modernizace oproti starším modelům, obsahovaly například moduly pro satelitní navádění. Použitá elektronika je také kvalitnější než u dronů vyráběných před několika lety. Schopnosti dronů zasáhnout přesně cíl se výrazně zlepšily.
Zjištění vyvolává pochybnosti ohledně účinnosti sankcí. Už v roce 2015 přijala OSN rezoluci, jejímž cílem bylo zastavení íránského jaderného programu. Mělo se zabránit také vývoji a konstrukci nosičů jaderných hlavic, balistických střel, ale i vývoji bezpilotních letounů s dosahem přes 300 kilometrů.
Použití dronů na Ukrajině však ukazuje, že společná snaha OSN, USA a EU omezit vojenské možnosti Teheránu selhává. Navíc vývoz vojenských dronů do Ruska bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN je dalším porušením podmínek rezoluce.
Zásadním nedostatkem sankcí je to, že nepostihují obchod s elektronikou dvojího použití, tedy komponenty, které se používají také v civilním sektoru ve spotřebním zboží. Často jsou tyto součástky vyrobeny ve třetích zemích (zejména v Asii), kde mají západní výrobci produkční závody. Pak se mohou dostat do Íránu, případně do Ruska. Původní výrobci ani nevědí, že jejich zboží bylo propašováno do těchto států.
„Jsem zásadně skeptická k tomu, že dokážeme zabránit vybraným zemím vyrábět podobné drony,“ komentovala výsledek analýzy Ulrike Frankeová, expertka na výrobu dronů z londýnského think-tanku European Council on Foreign Relations. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová před nedávnem nicméně slíbila, že EU připraví další sankce, jež mají Teheránu znemožnit výrobu těchto smrtonosných zbraní.
