Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Celý článek
0

Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Berberský labyrint

Spor o libyjskou poušť se proměnil ve válku o Středozemní moře a jeho plyn. Žene jednu západní zemi proti druhé.

Berberský labyrint
ilustrační foto | Profimedia.cz

Na poušti jde o prachy. Většině lidí, kteří bojují na jedné či druhé straně války v Libyi, je docela jedno, kdo vyhraje. V jejich zájmu je zůstat naživu, vydělat si nějaké peníze a pokud možno rychle vypadnout. Domácí obyvatelstvo, soustředěné do několika měst při pobřeží Středozemního moře, je na tom stejně. „Jak stoupá účast cizích mocností, sami Libyjci se přestávají vyznat v tom, kdo je kdo,“ řekla na jednání Rady bezpečnosti OSN Stephanie Williamsová, vyslankyně OSN v Libyi.

Podle toho to vypadá. Noviny na přelomu května a června psaly, že libyjská vláda vytlačila povstalce vedené generálem Chalífou Haftarem z blízkosti hlavního města Tripolisu a donutila jeho jednotky k ústupu. Čtenář z toho obvykle není moc moudrý. Dočte se, že libyjskou vládu podporují Turci, kdežto za Haftarem stojí Rusové. Ale podobně jako Libyjci samotní již dávno ztratil přehled o tom, kdo v Libyi bojuje o co a proč. A už vůbec mu není zjevné, proč by ho to mělo zajímat.

Není divu. V konfliktu, jenž se v Libyi táhne se zhruba roční přestávkou od roku 2011, dlouho nebyly zřejmé výrazné posuny, jež by oko nezaujatého pozorovatele přitáhly. Ve chvíli, kdy se na protivných stranách sporu začali otevřeně angažovat Turci a Rusové, to však přestává platit. A z toho také – bohužel – plyne, proč by nás osud Libye zajímat mohl a měl.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit