S očekávaným rozvojem elektromobility, ale i rozvojem kolísavých obnovitelných zdrojů se očekává, že světovou výrobu baterií bude třeba zvýšit na dvacetinásobek. Koneckonců i Česká republika usiluje o to, aby některý ze světových výrobců vybudoval svou gigafactory zrovna v tuzemsku. Skeptici v této souvislosti s oblibou poukazují na ne zrovna jednoduchou recyklaci obřího množství „toxických“ baterií.
Vyřešit tento problém bude i úkolem Česka. V rámci francouzského předsednictví Radě Evropské unie se aktuálně pilují detaily nařízení o bateriích, které má sjednotit environmentální pravidla celého životního cyklu baterie. Dotáhnout dokument do finální podoby však bude až úkolem českého předsednictví, které startuje v červenci.
„Nařízení stanoví podrobné náležitosti na označování baterií, na omezování nebezpečných látek, sdílení informací v celoevropském systému, vyšší cíle sběru, zahrnutí dalších druhů baterií, sledování uhlíkové stopy a řadu dalších,“ nastínil ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí Jan Maršák.
Nejviditelnější novinkou má být „rodný list“ baterií. Už od roku 2024 budou muset všechny baterie v EU obsahovat údaje o uhlíkové stopě, o dva roky později budou zařazeny do tříd dle vlivů na klimatickou změnu. Tedy podobně, jako je tomu dnes u elektrospotřebičů. Všechny tyto údaje by měly být obsaženy v natisknutém či vyrytém QR kódu.
Od roku 2027 se bude také uvádět obsah kobaltu, olova, lithia či niklu získaného z dosloužilých baterií. Po roce 2030 již nebude možné uvádět na trh baterie, které nebudou obsahovat určité množství recyklovaných materiálů. O tom, kolik by to mělo být, se ještě diskutuje.
Postupně se také bude zvyšovat povinnost zpětného sběru přenosných baterií, od roku 2030 by to podle návrhu zveřejněného předloni na podzim mělo být sedmdesát procent.
Podle Asociace AKU-BAT, sdružující firmy zabývající se akumulací, se nařízení bude týkat také takzvaného druhého života baterií neboli „second life of batteries“. Je o vysloužilé baterie z elektromobilů, které již není možné využít v dopravě, stále však mají dostatek kapacity a mohou posloužit jako velké, stacionární baterky. To je oblast, o kterou se intenzivně zajímá třeba mladoboleslavská Škoda Auto.
„Nařízení významně zvýší udržitelnost celého životního cyklu baterií na území EU, tedy od snížení uhlíkové stopy při výrobě baterií přes stanovení obsahu recyklovatelného materiálu až po druhotné využití,“ dodal výkonný ředitel AKU-BAT Jan Fousek.
AKU-BAT zároveň upozorňuje, že environmentální dopad baterií řeší už existující legislativa a platí pro ně v zásadě obdobná pravidla jako pro malé tužkové baterie. Evropské nařízení dává tedy bateriovému sektoru hlavně společný, celoevropský rámec.
