Investown je český startup, který umožňuje investovat do realit, i když lidé nemají dost peněz, aby si pořídili nemovitost jako celek. Prostě sdruží jejich mikroinvestice, které se pak zhodnocují v průměru o 4,2 procenta ročně. Nápad ale stojí za pozornost víc než svou podstatou. Před nedávnem se do něj rozhodla investovat Česká spořitelna, a ukázal se tak trend, který v bankách začíná rezonovat. Je to právě hon na mladé technologické firmy, které až dosud konformní svět bank příliš nebral v potaz.

Pět procent bytu

„Hledali jsme silného finančního partnera a banka je z našeho pohledu symbolem důvěryhodnosti,“ komentoval akvizici spoluzakladatel a šéf firmy Alan Pock (dříve Vyšín). Investown má před sebou řadu výzev. Otevírá například pobočku v Brně, odkud bude akvírovat nemovitosti na Moravě a ve Slezsku. Až dosud se jeho byznys točil jen kolem hlavního města.

Startup si vyvíjí vlastní software, který každých deset minut vyhodnocuje všechny dostupné nemovitosti v Česku a vybírá ty zajímavé. Pak přijde na řadu finanční analýza a také posouzení stavu nemovitosti odborníkem. Když všechno klapne, najde se nájemník a lidé mohou investovat. „Vše je ve vlnách. Současný zájem o hypotéky šroubuje ceny nemovitostí nahoru, a tím nám snižuje výnosový yield z nájmů, nicméně je jen otázkou času, kdy se to otočí. Nijak nás to neovlivní, počítáme s tím,“ říká spoluzakladatel společnosti.

Na fotografii zleva: Ondřej Synovec (zakladatel a majitel Signi), Kateřina Manley a Jiří Skopový (Seed Starter České spořitelny) Archiv

Tím, kdo stojí na druhé straně, tedy v roli menšinového investora, je Česká spořitelna. Konkrétně její fond Seed Starter, vedený Jiřím Skopovým. Spořitelna je v Česku jedním z prvních bankovních domů, které se do startupových investic pustily. „Přestože máme dost chytrých lidí u nás ve firmě, víme, že dost dobrých nápadů vzniká i mimo ni. Díváme se po těch startupech, které mají potenciál pro nás jako pro banku i pro naše klienty,“ uvádí.

Investown je ztělesněním toho, co český investor hledá. Je to konzervativní investice krytá něčím fyzickým, a to nemovitostí, tedy dalším investorským lákadlem. A než by spořitelna stavěla svůj obdobný tým, budovala software a testovala, zda bude nápad fungovat, hodila si do Investownu háček. Ví, že podobné investice nalákají mladé klienty, o něž bance jde. Výhodné je to pochopitelně pro obě strany. „Důležité je pro nás know-how, které s námi neustále sdílejí členové advisory boardu. Jejich zkušenosti nám pomáhají dělat správná obchodní rozhodnutí, což nám znatelně pomáhá v růstu,“ říká Alan Pock.

V budoucnu je klidně možné, že by investice v tomto startupu byly součástí nabídky ČS pro běžné klienty. „Ale postupujme krok za krokem. Vše se musí otestovat trhem,“ říká Jiří Skopový.

Já na banku, banka na mě

Spořitelna kromě Investownu vzala prostřednictvím Seed Starteru pod dohled také startup Signi, specializující se na elektronické podepisování dokumentů. I ten má pro ni užitek. Jednak může replikovat jeho standardy do vlastního fungování uvnitř firmy, jednak může banka v budoucnu stejné řešení nabídnout svým korporátním zákazníkům. „My jsme v první řadě hledali strategického partnera, který nám kromě finanční investice poskytne i silné zázemí, mezinárodní podporu a know-how na trzích, kam se chystáme expandovat. V neposlední řadě se také stane významným odběratelem našich služeb,“ komentuje Ondřej Synovec ze Signi.

Právě takové startupy banky hledají. „Zaměřujeme se na projekty v rané fázi, kterým můžeme pomoci s investicí a akcelerací. Hledáme synergie s námi jako bankou. Jsme vlastně takový malý startup uvnitř spořitelny,“ popisuje Jiří Skopový. Ze dvou by letos chtěl portfolio rozšířit na pět až šest startupů, za čtyři roky by jich mohlo být zhruba deset.

Banka jen loni prozkoumala zhruba 200 mladých technologických firem, letos jich bude o něco méně, protože jejich vznik byl negativně ovlivněn covidovou pandemií. „Z 200 projektů jsme se vážněji zabývali padesátkou, byznys model jsme podrobně rozebírali u třinácti, vyšly z toho čtyři startupy a reálně se podepsaly dva,“ popisuje šéf startupového týmu spořitelny. Banka přesná čísla nezveřejňuje, ale obecně se investice tohoto typu pohybují v objemu do jednoho milionu eur. Jako většinový investor banka vystupovat nehodlá, stejně jako se příliš neohlíží po startupech v zahraničí.

Banky jsou také značně citlivé na to, aby zveřejnily, které startupy jsou velmi blízko jejich dosahu. Je to logické, změnila by se jejich valuace. Obecně je ale hlad po firmách s dlouhodobým potenciálem, apetitem pro vstup na zahraniční trhy z oborů analýzy dat, pluginů pro své aplikace mobilního bankovnictví nebo účetních a investičních platforem. Banky se zajímají i o startupy v oboru kryptoměn, nevrhají se do nich ale po hlavě. Čekají na legislativu, která není v této oblasti ještě úplně ukotvená. „Hledáme také startupy, které mohou mít potenciál pro malé a střední firmy zjednodušit jim podnikání a přístup k finančním zdrojům,“ doplňuje Jiří Skopový.

Česko na chvostu

Nutné je říci, že Česko není žádný žralok ve startupových investicích. Podle nedávné studie společnosti Atomico, zkoumající evropský ekosystém startupů, se v Česku investicím do startupů nedaří. Při srovnání objemu investic na hlavu jsme dokázali předstihnout pouze Albánii. Evropský průměr je 172 dolarů na hlavu, u nás 5,2 dolaru. Podle studie se celková investice v roce 2020 pohybovala kolem 41 miliard dolarů a bohaté časy budou v oblasti investic do startupů panovat i letos. „Ve skutečnosti se američtí investoři zúčastnili rekordního počtu investičních kol. Ukazuje se, že když všichni pracují na dálku, cítí se Evropa ještě méně vzdálená,“ stojí v analýze. Stejně tak ale musí přiznat, že v USA je daleko větší podíl uvedení startupů na burzu než v EU.

Vedle bank si v Evropě berou za své startupy i národní vlády, které do nich různými formami investují. Zajímavá je z tohoto pohledu Francie. Vyhlásila cíl stát se digitální republikou. Vytvořila značku La French Tech Mission, která sdružuje mladé technologické firmy od malých po velké, podporuje francouzské startupy i akcelerátory doma i v zahraničí, podpory se dočkávají i města, která startupové scéně pomáhají například budováním byznysových inkubátorů.

Zásadní roli hraje v projektu Bpifrance, tedy veřejná investiční banka, která do akcelerátorů investuje stovky milionů eur, další miliony putují do pobídek zahraničních startupů usídlit se ve Francii nebo k podpoře francouzských startupů v zahraničí. Suma sumárum, v době pandemie Francie podporuje startupy čtyřmi miliardami eur. Německo pak podobným způsobem investuje zhruba polovinu této částky.

Ve Velké Británii mají Future Fund, který by měl začínajícím podnikům s podporou rizikového kapitálu poskytnout až 500 milionů liber, polovinu z této částky dá vláda, polovina čeká na investory. Zbývající částka ve výši 750 milionů liber bude určena na půjčky na výzkum a vývoj a granty pro malé a střední podniky. Toto financování zajistí inovační agentura Innovate UK.

V Česku snahy o přímou podporu startupů, nebo přesněji řečeno speciální státní fond, zatím zkrachovaly. Pohledem na digitální úroveň a mentální nastavení státu je to možná dobrá zpráva. Ale nelze se zbavit dojmu, že zbytek světa utíká cestou, kterou země uprostřed Evropy teprve hledá na mapě.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.