Těžařská společnost Chesapeake Energy požádala o ochranu před věřiteli. Nízké ceny ropy způsobují sektoru obrovské problémy.
ilustrační foto | Profimedia.cz
Před pár lety to bylo ještě kvetoucí odvětví, které mělo Americe zajistit prosperitu a energetickou soběstačnost. Nyní je vše jinak. Frakování, tedy těžba ropy a zemního plynu pomocí hydraulického štěpení z břidlicových ložisek, je kvůli nízkým cenám ropy na světových trzích nerentabilní. Problém je v tom, že se řada těžařů v letech 2010 až 2012 výrazně zadlužila, aby mohli expandovat.
Naposledy odnesl propad příjmů průkopník této technologie ve Spojených státech. Firma Chesapeake Energy byla nucena vyhlásit ochranu před věřiteli, tedy bankrot. Oznámil to ředitel společnosti z Oklahomy Robert Lawler. Firma dluží devět miliard dolarů (215 miliard korun) a doufá v restrukturalizaci. V tomto roce už insolvenci oznámilo dvacet různých těžařů ropy a plynu. Pandemie covidu-19 vedla k bezprecedentnímu poklesu poptávky po ropě, v dubnu se dokonce krátkodobě dostaly kontrakty do záporného cenového pásma. K nízkým cenám přispěla také cenová válka mezi Ruskem a zeměmi OPEC.
Firma chce s věřiteli dosáhnout dohody a v rámci restrukturalizace snížit dluh o sedm miliard dolarů. Během této doby plánuje udržet chod firmy, byť v omezeném rozsahu. Během frakovacího boomu byla společnost lídrem na trhu, v letech 2010 až 2012 si na expanzi půjčila 30 miliard dolarů a provozovala 175 vrtů ve čtyřech amerických státech. Tehdy byla druhým největším producentem zemního plynu ve Spojených státech.
Bankroty budou pokračovat
To ovšem bylo v době, kdy se barel ropy prodával za více než sto dolarů. Zástupci sektoru hýřili optimismem, hodně těžařů se kvůli expanzi zadlužilo. Propad ceny černého zlata po roce 2014 vedl k tomu, že v posledních pěti letech musely dvě stovky těžařů vyhlásit bankrot. Očekává se, že tento trend bude zesilovat.
Chesapeake byla založena v roce 1989 s počátečním kapitálem 50 tisíc dolarů a zaměřila se na vrty v málo rozvinutých oblastech těžby v Oklahomě a Texasu. Už v té době používala firma nekonvenční typy vrtů, jež měly uvolnit z břidlicových ložisek zemní plyn. V době své slávy měla firma tržní kapitalizaci přes 37 miliard dolarů. Poslední den před oznámením insolvence byla tržní kapitalizace firmy na úrovni 115 milionů dolarů.
První finanční otřes firma zaznamenala po roce 2008, kdy se cena ropy propadla ze 140 dolarů na 40. V následujících letech se ale zdálo, že se „zlaté časy“ pro frakování vrátí. Zakladatel firmy a generální ředitel společnosti Aubrey McClendon proslul agresivním přístupem získávání nových práv pro těžbu těžby ropy a plynu. Stále tlačil na to, aby podnik otevíral nové vrty v dalších oblastech Ameriky. To společně s agresivním nákupem půdy vedlo k vysokému zadlužení. Jak upozornil deník The Guardian, Chesapeake společně s dalšími firmami zaplavil trh břidlicovým plynem, což nakonec způsobilo propad ceny až pod míru rentability investic.
McClendon byl v roce 2013 nucen rezignovat, protože čelil obviněn ze spiknutí při uzavírání kontraktů s ropou a plynem. O tři roky později zemřel během automobilové havárie, pouze den poté, co federální úřady vznesly obvinění z údajné manipulace s trhem. Od té doby musela firma vyplatit miliony dolarů na vypořádání soudních sporů.
Vedení společnosti po McClendonově úmrtí převzal Robert Lawler. Zadlužení však stále rostlo, v roce 2015 firma vykázala čtvrtletní ztrátu ve výši čtyř miliard dolarů. I přes finanční problémy společnosti patřil Lawler stále mezi nejlépe placené generální ředitele ve státě Oklahoma. Jen loni si vydělal 15,4 milionu dolarů. Chesapeake v prvním čtvrtletí tohoto roku vykázala ztrátu přes osm miliard dolarů. V květnu vedení společnosti oznámilo, že existují pochybnosti o tom, zda může pokračovat ve své činnosti.
