Poskytovatel elektronické pošty Yahoo má hnusný zvyk cpát uživatelům na první místo seznamu obdržených mailů reklamní sdělení, každý den jiné. V posledních třech týdnech ono místo (alespoň v případě mailové schránky autora těchto řádek) okupuje výzva k návštěvě Saúdské Arábie.

Proč byste jezdili do superkonzervativní země tvořené horkem, pouští a naftou? Odpověď čeká hned po rozkliknutí v podobě fantastických obrazů noblesní historické architektury, nečekaně zelených hor, trhů spojujících tradici s ultramoderní přítomností a podobných reklamních fíglů.

Takto chce saúdskoarabský de facto vládce, princ Muhammad bin Salmán, aby jeho zemi svět viděl. Jednak proto, že sám rád vystupuje jako velký modernizátor, a jednak proto, že mu teče do bot.

Delikátní úkol

V roce 2017, těsně poté, co jej král Salmán jmenoval korunním princem a víceméně do jeho rukou odevzdal vládu, přijal MbS v Rijádu vzácnou návštěvu. Byl jí newyorský developer Jared Kushner, zeť a vlivný poradce Donalda Trumpa. Obsah rozhovoru mladých mužů není znám, ale faktem je, že Saúdská Arábie mohla počítat s daleko vehementnější podporou Washingtonu než za Trumpova předchůdce Baracka Obamy.

Dohoda obou zemí o neformálním spojenectví zapadá do obrazu následujících událostí. Na straně jedné tu byla Trumpova agresivita vůči Íránu, již zbytek Západu nesdílel, a bezvýhradná podpora izraelské pravice. Na straně druhé je tu sebevědomí, s nímž MbS likvidoval své odpůrce skutečné i pomyslné (viz mapa). Nemusel se obávat, že by Trumpa nějak dojal osud rozčtvrceného novináře nebo nesmyslně pozavíraných žen.

Když Trump loni v listopadu volby prohrál, dostalo to Rijád do delikátní situace. Lze předpokládat, že coby prezident bude Joe Biden chtít alespoň nějak dostát svému předvolebnímu slibu, že Rijád přitlačí ke zdi kvůli lidským právům. I to je zřejmě jedním z důvodů, proč se Saúdi dosud nepřipojili k ostatním zemím v oblasti, které na Trumpův nátlak normalizovaly vztahy z Izraelem (Maroko, Spojené arabské emiráty). MbS potřebuje pro jednání s Bidenem a jeho lidmi do ruky silnou kartu a dohoda s Tel Avivem takovou kartou je.

Druhá stránka věci je, že rostoucí americká energetická nezávislost nechává otevřený osud toho nejdůležitějšího, co Saúdská Arábie na světě má, to jest ropné produkce. Jestliže dosud chtěl MbS diverzifikovat ekonomiku své země, protože mu to přišlo jako dobrý nápad, dnes to začíná vypadat jako nezbytnost. Pokles cen ropy již zapříčinil, že Rijád musel vyhlásit zvýšení DPH na trojnásobek (15 procent) a ořezat benefity státním zaměstnancům, kteří tvoří většinu populace (respektive občanů). To samozřejmě není cesta k popularitě.

MbS se proto stále častěji obrací do zahraničí, ať už formou prodeje půldruhého procenta Saudi Aramco na burze, nebo zmiňovanou turistickou reklamou. Nejnovější nápad MbS má za cíl udělat z Rijádu komerční a finanční centrum, jež by mohlo soupeřit s Dubají. Úřady dostaly nakázáno, aby aktivně oslovovaly nadnárodní firmy s nabídkou přestěhování sídla do saúdskoarabské metropole.

Co od nás potřebujete?

Tato iniciativa, nazvaná Program HQ, nabízí firmám ve vybraných oborech nejrůznější lákadla či „investiční pobídky“. Mezi oněmi obory hrají první housle IT, finance a služby v ropném průmyslu, citoval list Financial Times firemní zdroje. „Nechtějí tady mít provozní pobočky, nýbrž rovnou nejvyšší vedení,“ řekl listu člen vedení jedné z firem, které rijádští úředníci takto oslovili. „Mluví s námi velmi konstruktivně, ptají se, co potřebujeme, jaké prostředí, jaké vybavení, jakou infrastrukturu.“

Za horečnou aktivitou je pozitivní motivace - vidina růžové budoucnosti v podobě programu Vize 2030 (jehož součástí má být i energeticky neutrální město The Line, které bude součástí byznysové zóny NEOM na břehu Rudého moře), ale také motivace negativní. Ta má podobu obřího komplexu 59 mrakodrapů na sever od rijádského centra, jimž zoufale scházejí nájemníci.

Pobídky jsou velkorysé: padesátileté daňové prázdniny, zrušení kvót na zaměstnání místní pracovní síly, a dokonce příslib, že se na firmy nebudou vztahovat případná budoucí regulační opatření. Jestli to vše bude dohromady stačit na to, aby se firmy přestěhovaly do země, kde si jejich pracovníci nesmějí legálně ani namluvit děvče, je otázka. Ale je jisté, že dny, kdy mohli Saúdští Arabové v klidu čekat, až jim luxus vyteče ze země, jsou pryč.

Reputace na vážkách

Princ Muhammad bin Salmán potřebuje peníze, pročež chce vylepšit obraz Saúdské Arábie ve světě. Platí za tím účelem následující:

• 1) Vznik (fu)turistického ráje v oblasti NEOM, což má obnášet létající taxíky, robotické pokojské, umělé dinosaury, a dokonce umělý Měsíc. Rijád je za to ochoten zaplatit 500 miliard dolarů; ještě dvakrát tolik chce vylákat z investorů. Prozatím tam stojí letiště.

• 2) Turisty mají lákat velké mešity ve městech Rijád, Hofúf, Haíl, Džidda (plovoucí mešita). Částečně na překážku záměru je skutečnost, že do poloviny z nich smí vstoupit jenom muslim, kdežto ďaur je smí obdivovat jen zvenku.

• 3) Mohutná kampaň cílí především na Británii coby sídlo největšího počtu potenciálních investorů. Obnáší namátkou vytvoření elegantní webové stránky visitsaudi.com, nákup televizní a webové reklamy po metrácích i najímání služeb „nových“ PR agentur (Consumul, Influencer). Podle odhadu časopisu PR Week to loni stálo saúdskou pokladnu přes miliardu dolarů.

Co hraje proti

• 1) Ankara

V roce 2018 nechal Muhammad bin Salmán v prostorách turecké ambasády zabít a rozčtvrtit svého kritika Džamála Chášukdžího (synovce šedé eminence saúdského byznysu v šedé zóně Adnana Chášukdžího). Rijád svoji roli nejprve k velké mezinárodní ostudě zapíral, později ji k ostudě ještě větší přiznal.

• 2) Londýn, Oslo

Přibližně ve stejné době se Rijád pokusil vylákat do prostor svých ambasád v Norsku a Británii další exilové kritiky režimu. Místní úřady byly tentokrát pozorné a oběti včas varovaly. Úspěšná honba za prestiží vypadá jinak.

• 3) Rijád

Těsně po nástupu k moci v roce 2017 nechal MbS zatknout 200 nejbohatších mužů v zemi, zavřel je v hotelu a nepustil, dokud nezaplatili de facto výkupné. Vybraná částka není veřejnosti známa, zato víme, že svět nad jeho tahem nadzvedl obočí, co to šlo. V letech 2017-2019 nechal MbS pozatýkat nejméně 15 žen (a dva muže), které se braly za povolení řídit vůz a protestovaly proti tradičnímu podřízenému postavení ve vztahu k mužům. Krátce poté nařídil, že ženy jezdit autem smějí, ale ze zatčené patnáctky je pořád nejméně devět žen pod zámkem.

• 4) Katar

V roce 2017 vyvolal MbS vnitroarabskou (ale mezinárodní) krizi, když přesvědčil vlády Bahrajnu a Spojených arabských emirátů k uvalení všeobecné blokády na sousední Katar. Oficiálním důvodem byla údajná podpora terorismu, ve skutečnosti šlo o to, že Rijádu a spol. nejde pod nos úzké spojenectví katarské vlády s Íránem.

• 5) Jemen

Ještě v roce 2015, kdy byl pouze ministrem obrany, se MbS přimotal do jemenského konfliktu mezi tamní vládou a povstalci z kmene Huthíů. Představa, že povstalci rychle zkrotnou, se ukázala mylnou: Huthíové začali dostávat pomoc z Íránu, takže a) je nelze snadno porazit, b) pro MbS je cokoli jiného nepřijatelné. Výsledkem je nejhorší humanitární krize současnosti.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.