Americký masakr investorskou pilou: Technologické firmy masově propouštějí
Technologické firmy v lednu propustily rekordních 25 tisíc zaměstnanců. Hodně se ve Spojených státech vyhazovalo i ve finančnictví, a tak celkové „ztráty“ v technologickém a finančním sektoru přesáhly 39 tisíc duší.
ilustrační foto | Shutterstock.com
Rok 2023 byl pro technologický průmysl (zejména na jeho největší scéně, ve Spojených státech) bez nadsázky krvavou lázní. Během loňska v něm zaniklo více než 260 000 pracovních míst. Pro Silicon Valley to bylo nejhorších 12 měsíců od splasknutí takzvané dot.com bubliny (Dot-com bubble) na konci prvního velkého internetového boomu v roce 2000.
Šéfové firem loňské masové propouštění vysvětlovali jako korekci přemrštěného náboru zaměstnanců za pandemických lockdownů, jako důsledek vysoké inflace a slabé spotřebitelské poptávky. Pak přišel letošní leden – a byl ještě podstatně horší.
Inflace byla ve srovnání se stejným obdobím loňského roku poloviční a spotřebitelská důvěra opět roste. Přesto během prvních čtyř týdnů letošního roku propustilo téměř 100 technologických společností (včetně velikánů jako jsou Meta, Amazon, Microsoft, Google, TikToku či Salesforce) dohromady přes 25 tisíc zaměstnanců. Uvádí to web layoffs.fyi, který dění tohoto typu v technologickém sektoru pečlivě sleduje.
Od financí po aerolinky
Za všechny uveďme několik následujících příkladů. Společnost PayPal, která se nechala slyšet, že v příštích 12 měsících plánuje propustit 2500 zaměstnanců. Microsoft oznámil plány na zrušení 1900 pracovních míst; internetový obchod WayFair řekl zaměstnancům, že jich nechá jít 1650; Amazon v lednu zveřejnil, že plánuje propustit „několik stovek“ pracovníků ze svých oddělení Prime Video, MGM Studios a Twitch.
Ve finančním sektoru chystá banka Citigroup rozloučení s 20 tisíci zaměstnanci, zatímco investiční firma BlackRock uvedla, že vyhazov dostane přibližně 600 lidí.
Tyto firmy následovali i další velcí zaměstnavatelé, kteří do technologického či finančního sektoru nespadají. Přepravní společnost UPS minulý týden oznámila postupné propouštění 12 tisíc zaměstnanců a letecká společnost American Airlines uvedla, že zruší 656 pracovních míst zaměstnanců pracujících v zákaznické podpoře.
A aby toho nebylo málo, ještě těsně před víkendem se přidaly technofirmy Zoom, Okta and Proofpoint, které se dohromady zbaví další zhruba tisícovky lidí.
Co se tedy děje, zní otázka. Je o to logičtější, že ony velké technologické společnosti, které masově propouštějí, obvykle sedí na hromadě hotovosti a jsou velmi ziskové. Propouštění pro ně ani zdaleka není otázkou nutnosti nebo přežití.
Management, jehož odměny se často odvíjejí od ceny akcií, si však je vědom toho, že burzovní investoři považují propouštění za známku šetrného hospodaření a ženou svými nákupy cenu akcií vzhůru.
To už je kapitalismus
„V technologickém průmyslu se uplatňuje stádní efekt,“ řekl pro americkou zpravodajskou organizaci National Public Radio profesor Jeff Shulman z Foster School of Business na Washington University, který technologický sektor sleduje. „Zdá se, že propouštění pomáhá cenám jejich akcií, takže tyto společnosti nevidí důvod, proč s tím přestat.“
Firmy to nepřímo samy potvrzují. „Budeme i nadále pečlivě vybírat, do čeho investujeme, a budeme pokračovat v investicích do nových věcí, nových oblastí, které mají u zákazníků ohlas. A tam, kde můžeme být efektivnější a udělat více s menšími náklady, to také uděláme,“ řekl finanční ředitel Amazonu Brian Olsavsky v odpověď na otázku reportéra během čtvrteční tiskové konference, na níž jeho firma prezentovala příznivé výsledky hospodaření.
„Takto funguje americký kapitalismus,“ cituje deník The Washington Post Marka Zandiho, hlavního ekonom ratingové agentury Moody's Analytics: „Když přijde na snahu o ziskovost a vytváření bohatství, umí být nemilosrdný. Velmi rychle přesměrovává zdroje z jednoho místa na druhé.“
Některým menším technologickým startupům proto dochází hotovost a čelí problémům s obstaráním dalšího financování. Éra levných peněz již skončila a na zeštíhlování muselo zákonitě dojít. Odborníci však tvrdí, že u většiny velkých veřejně obchodovaných technologických firem je letošní trend propouštění zaměřen především na uspokojení investorů na burze.
Na tom nic nemění fakt, že propouštění zdaleka ne vždy přinese očekáváný efekt vyšší produktivity. Server TheInformation.com cituje profesora managementu Wayna Cascia z Colorado University, jenž tvrdí, že sítě interních vztahů, které pomáhají podporovat inovace, propouštění narušuje.
Produktivita se může naopak snížit, protože lidé ignorují práci přesčas a místo toho tráví čas spekulacemi, kdo další je na řadě. Nejlepší zaměstnanci často odejdou raději sami, než aby dostali padáka. Společnosti pak pode Cascia nakonec najímají vyhozené zaměstnance zpět jako smluvní partnery.
Stádní efekt
„Prochází jim to, protože to dělají všichni a protože je to nový normál,“ říká Shulman. „Zaměstnanci jsou s tím méně nespokojení než dříve a investoři do akcií to oceňují, takže to bude ještě nějakou dobu pokračovat.“
Také Jeffrey Pfeffer, jenž přednáší o podnikání na Stanford University, popsal jev, kdy společnosti v jednom odvětví vzájemně napodobují propouštění zaměstnanců. „Propouštění v technologickém průmyslu je v podstatě příkladem sociální nákazy, kdy společnosti napodobují to, co dělají ostatní,“ cituje jej NRP.
Pokud to vypadá, že celé odvětví zažívá posun směrem dolů, tvrdí Pfeffer, odvádí to pozornost od jednotlivých společností. Těm to poskytuje zástěrku pro propouštění. Firmy k němu sahají, aby napravily špatná rozhodnutí, jež vedla ke slabé návratnosti jejich investic.
A o kladné ocenění z Wall Street skutečně nouze není. Index newyorské burzy S&P 500 si v lednu připsal několik historických rekordů. Obvykle je vedly firmy ze „sedmi statečných“, jak burzovní žargon označuje příslušný počet špičkových technologických firem (Amazon, Apple, Alphabet, Meta, Microsoft, Tesla, Nvidia).
Alphabet, Meta a Microsoft mají nyní vyšší hodnotu než kdykoli předtím; tržní kapitalizace Microsoftu přesahuje tři biliony dolarů.
Propouštění v kontextu
Podle federálních údajů podalo na konci ledna svoji první žádost o podporu v nezaměstnanosti 224 tisíc Američanů, což je téměř tříměsíční maximum. Pro srovnání, v rekordním posledním lednovém týdnu loňského roku zaregistrovaly americké úřady práce jen 199 tisíc žádostí o podporu. Američtí zaměstnavatelé ohlásili v lednu, jak tvrdí firma Challenger, Gray & Christmas, plány na přijetí 5376 pracovníků. To je výrazně méně než v lednu 2023, kdy firmy plánovaly přijmout 32 764 lidí.
