Čínská odveta za elektromobily: uvalí cla na brandy z EU. Ta se chce bránit

Čína zavede prozatímní antidumpingová cla 30,6 až 39 procent na dovoz brandy z Evropské unie. Děje se tak poté, co členské státy sedmadvacítky umožnily zavést definitivní cla na dovoz elektromobilů z Číny. Evropská komise ihned reagovala, že rozhodnutí Číny napadne u Světové obchodní organizace. Oznámená cla považuje za neodůvodněná a je odhodlána bránit unijní průmysl před zneužíváním obchodních opatření. 

Čína zavede prozatímní antidumpingová cla 30,6 až 39 procent na dovoz brandy z Evropské unie. Děje se tak poté, co členské státy sedmadvacítky umožnily zavést definitivní cla na dovoz elektromobilů z Číny. Evropská komise ihned reagovala, že rozhodnutí Číny napadne u Světové obchodní organizace. Oznámená cla považuje za neodůvodněná a je odhodlána bránit unijní průmysl před zneužíváním obchodních opatření. 

Celý článek
0

Hrozí válka o ropu? Izraelská odveta Íránu by mohla zamávat s cenami paliv

Potenciální rozšíření konfliktu na Blízkém východě – pokud by Izrael splnil své výhrůžky a zaútočil na Írán – by mělo vážný dopad na světový trh s ropou.

Potenciální rozšíření konfliktu na Blízkém východě – pokud by Izrael splnil své výhrůžky a zaútočil na Írán – by mělo vážný dopad na světový trh s ropou.

Celý článek
0

ČNB hromadí zlato, letos navýšila zásoby už na čtyřnásobek

Česká národní banka (ČNB) ve třetím čtvrtletí nakoupila téměř pět tun zlata. Ke konci září jeho množství v rezervách centrální banky dosáhlo 1,492 milionu troyských uncí, což odpovídá 46,41 tuny. Od začátku roku 2023 narostly zlaté rezervy ČNB na čtyřnásobek. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv.

Česká národní banka (ČNB) ve třetím čtvrtletí nakoupila téměř pět tun zlata. Ke konci září jeho množství v rezervách centrální banky dosáhlo 1,492 milionu troyských uncí, což odpovídá 46,41 tuny. Od začátku roku 2023 narostly zlaté rezervy ČNB na čtyřnásobek. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv.

Celý článek
0

Obranný boom v Evropě: Americké peníze proudí do evropských startupů

V souvislosti s rostoucím globálním napětím zaznamenaly evropské startupy v oblasti obranných technologií výrazný nárůst financování ze Spojených států. Tento trend odráží změnu v postoji investorů k sektoru, který byl dlouho považován za eticky problematický.

Obranný boom v Evropě: Americké peníze proudí do evropských startupů
Obranný boom v Evropě: Americké peníze proudí do evropských startupů | www.chatgpt.com - vytvořeno pomocí nástroje Dall-E 2

Americké investice nyní tvoří více než 65 % celkového financování evropských obranných technologií v roce 2024, což je výrazný nárůst oproti 18 % v předchozím roce. Tento skok naznačuje rostoucí zájem amerických investorů o evropský trh obranných technologií. Odhaduje se, že celkové investice do evropských obranných startupů v roce 2024 dosáhnou přibližně 22,8 miliardy korun, což zdůrazňuje rychlý růst a potenciál tohoto sektoru.

Největší jednotlivou investicí v tomto odvětví bylo 11 miliard korun (450 milionů eur) pro německou společnost Helsing. Tuto investici vedla americká firma General Catalyst, což ukazuje ochotu amerických investorů podporovat inovativní evropské projekty v oblasti obranných technologií.

Lorenzo Chiavarini z výzkumné společnosti Dealroom uvádí, že nárůst amerických investic signalizuje dospívání evropského startupového sektoru. Tento vývoj naznačuje, že evropské společnosti v oblasti obranných technologií dosahují úrovně, která přitahuje zájem významných globálních investorů.

Khaled Helioui, partner ve společnosti Plural, dodává: „Došlo k zásadnímu posunu v Evropě kvůli současným výzvám.“ Jeho vyjádření odráží rostoucí uvědomění o důležitosti investic do obranných technologií v současné geopolitické situaci.

Invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 zásadně změnila postoj investorů k obrannému sektoru. Události na světové scéně přímo ovlivnily investiční rozhodnutí a otevřely nové příležitosti pro startupy v oblasti obranných technologií.

Alex Kehoe, zakladatel britského startupu Vizgard, potvrzuje, že přístup k financím se v posledních třech letech značně zlepšil. Jeho zkušenost s rychlým a úspěšným získáváním finančních prostředků ilustruje rostoucí zájem investorů o tento sektor a jejich ochotu podporovat inovativní projekty.

Investice do obranných technologií v Evropě nejsou rovnoměrně rozložené. Německo, Velká Británie a Francie přitahují dohromady 87 % všech investic v tomto sektoru. Tato koncentrace naznačuje, že tyto země mají buď silnější ekosystém pro obranné technologie, nebo výhodnější podmínky pro jejich rozvoj.

Mnichov, domov společnosti Helsing, se stal hlavním centrem investic. Úspěch Helsingu, který je považován za evropskou odpověď na americkou firmu Anduril, ukazuje potenciál evropských měst stát se globálními centry inovací v oblasti obranných technologií.

Navzdory rostoucímu zájmu investorů čelí evropské obranné startupy stále významným překážkám. Nicholas Nelson z MD One Ventures upozorňuje na roztříštěnost evropského trhu a rozdílné národní požadavky jako hlavní překážky pro vznik panevropského obranného giganta. Tato fragmentace trhu může bránit rychlému růstu a expanzi evropských společností v tomto sektoru.

Eric Slesinger, zakladatel 201 Ventures, zdůrazňuje, že „kapitál sám o sobě nestačí“. Upozorňuje, že investoři musí pomoci startupům orientovat se v komplexitě obranného sektoru v různých zemích a regulačních systémech. To zahrnuje pomoc s veřejnými zakázkami, lobbingem, kontrolou vývozu a zabezpečením personálu.

Paul Kwan z General Catalyst uzavírá diskusi zásadním postřehem: „Povědomí je vysoké, kapitál je zde, inovátoři jsou zde, ale kapitál není totéž co kontrakty. Potřebujeme začít nakupovat moderní technologie, aby podpořily tyto inovátory.“ Toto prohlášení zdůrazňuje potřebu nejen finančních investic, ale i aktivního využívání technologií vyvinutých evropskými obrannými startupy.