Komentář: Produktivita práce v Česku – ztracená dekáda v zemi, která zabloudila
Nacházíme se uprostřed velké strukturální změny. Jak z toho ven, abychom obstáli?
Nacházíme se uprostřed velké strukturální změny. Jak z toho ven, abychom obstáli?
Lepší bakalář genderových studií než nic. Proč firmy stále vyžadují vysokou školu, i když to nedává smysl?
I když dost velkých zaměstnavatelů upouští od požadavku na vysokoškolské vzdělání u zájemců o práci, někde stále zůstává značnou výhodou. Část firem pak mystifikuje: v inzerátech sice diplom z vysoké školy nevyžadují, při reálném výběru ale jeho držitele preferují.
I když dost velkých zaměstnavatelů upouští od požadavku na vysokoškolské vzdělání u zájemců o práci, někde stále zůstává značnou výhodou. Část firem pak mystifikuje: v inzerátech sice diplom z vysoké školy nevyžadují, při reálném výběru ale jeho držitele preferují.
Rychle, než přijde Trump! Vláda USA spěchá s dotacemi na elektromobily
Americké ministerstvo energetiky pracuje „jak nejrychleji to jde“ na dokončení grantů pro přechod na elektromobilitu. Jde o granty ve výši 1,7 miliardy dolarů, které mají financovat přeměnu automobilových závodů na výrobu elektromobilů a jejich součástí.
Americké ministerstvo energetiky pracuje „jak nejrychleji to jde“ na dokončení grantů pro přechod na elektromobilitu. Jde o granty ve výši 1,7 miliardy dolarů, které mají financovat přeměnu automobilových závodů na výrobu elektromobilů a jejich součástí.
Začíná boj o těžbu vzácných kovů. Američané chtějí v Brazílii zlomit monopol Číny
Aliance mezi USA a čtrnáctkou evropských zemí, jež si klade zajistit těžbu a dodávky kriticky důležitých nerostných surovin, které z velké části ovládá Čína, plánuje ovládnout těžbu vzácných kovů a zemin v Brazílii.
Neodym, praseodym, terbium a dysprosium. To je jen část kovů vzácných zemin, jež jsou klíčovými prvky pro transformaci dopravy a energetiky. Neodym se používá v průmyslu pro výrobu trvalých magnetů, již jsou například součástí větrných turbín nebo elektromotorů.
Těžbu a zpracování těchto surovin většinově ovládá Čína. To chce změnit sdružení Minerals Security Partnership (MSP), kterému šéfují Spojené státy a patří k němu také čtrnáct evropských zemí.
Nyní se západní těžaři zaměřili na nový projekt těžby vzácných zemin v Brazílii. Těžbu na jihoamerickém kontinentu podpořilo také americké ministerstvo zahraničí. MSP usiluje o vytvoření dodavatelských řetězců, které nebudou závislé na čínských subjektech.
Jedná se o důl Pela Ema v brazilském státě Goiás, kterou provozuje společnost Serra Verde Group. Skupina se sídlem ve Švýcarsku oznámila, že získala 150 milionů dolarů (3,5 miliardy korun) na rozvoj od tří těžařských investorů. Bostonského Denham Capital, Energy and Minerals Group of Houston a od britského fondu Vision Blue.
Na rozdíl od Číny ale nemá skupina MSP vlastní fond na financování nových projektů těžby a zpracování nerostných surovin, připomenul list Financial Times s tím, že může pouze motivovat investory, aby nové projekty podpořili.
Za dva roky nicméně už partnerství západních zemí podpořilo více než desítku projektů těžby nerostů, mimo jiné i těžbu grafitu, vzácných zemin nebo niklu. V současnosti je ale veškerá produkce z brazilského dolu odesílána do Číny, kde se zpracovává. Komerční produkce prvků vzácných zemin začala na začátku tohoto roku. Říše středu přitom globálně ovládá 60 procent světových zásob vzácných zemin a 90 procent přímo zpracovává.
Ředitel Serra Verde Thras Moraitis zdůraznil, že nové prostředky od západních investorů umožní společnosti postavit vlastní zařízení na zpracování kovů vzácných zemin a být ekonomiky soběstační.
Analytička a ekonomka amerického think-tanku Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) Gracelin Baskaranová doplnila, že projekt Serra Verde dokazuje ekonomické a strategické sbližování Brazílie a Spojených států. „Brazílie má významné zásoby vzácných zemin, které jsou nevyužité. Mají asi 18 procent světových zásob, ale produkují méně než půl procenta,“ řekla Baskaranová.
